SLOKA 48
śrī-manava ūcuḥ
manavo vayaṁ tava nideśa-kāriṇo
ditijena deva paribhūta-setavaḥ
bhavatā khalaḥ sa upasaṁhṛtaḥ prabho
karavāma te kim anuśādhi kiṅkarān
śrī-manavaḥ ūcuḥ—všichni Manuové vzdali úctu těmito slovy; manavaḥ—vládci vesmírného dění (zvláště v souvislosti s učením lidstva, jak žít podle zákonů pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství); vayam—my; tava—Tvých; nideśa-kāriṇaḥ—vykonavatelé příkazů; diti-jena—Hiraṇyakaśipuem, synem Diti; deva—ó Pane; paribhūta—znevážené; setavaḥ — jejichž morální zákony týkající se varṇāśramy ve společnosti; bhavatā—Tebou; khalaḥ—nejpodlejší darebák; saḥ—on; upasaṁhṛtaḥ—zabitý; prabho—ó Pane; karavāma—budeme dělat; te—Tvoji; kim—co; anuśādhi—prosíme urči; kiṅkarān—Tvoji věční služebníci.
Všichni Manuové přednesli následující modlitby: Ó Pane, my Manuové jako vykonavatelé Tvých příkazů dáváme lidstvu zákony, ale kvůli dočasné nadvládě démona Hiraṇyakaśipua byly naše zákony pro zachovávání varṇāśrama-dharmy zničeny. Ó Pane, když jsi teď tohoto velkého démona zabil, nastaly opět normální poměry. Prosíme nařiď nám, svým věčným služebníkům, co máme dělat nyní.
Na mnoha místech Bhagavad-gīty se Nejvyšší Pán Kṛṣṇa zmiňuje o varṇāśrama-dharmě, systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Učí o něm proto, aby celá společnost mohla pokojně žít díky dodržování zásad čtyř společenských tříd a čtyř duchovních stavů (vareṇ a āśramů), a tak rozvíjet duchovní poznání. Manuové sestavili Manu-saṁhitu — slovo saṁhitā znamená “védské poznání” a manu vyjadřuje, že toto poznání pochází od Manua. Manuové jsou někdy inkarnacemi Nejvyššího Pána a jindy zmocněnými živými bytostmi. Kdysi Pán Kṛṣṇa učil boha Slunce a Manuové jsou obvykle syny tohoto poloboha. Proto Kṛṣṇa řekl Arjunovi, když mu vykládal o významu Bhagavad-gīty: imaṁ vivasvate yogaṁ proktavān aham avyayam vivasvān manave prāha — “Toto učení jsem předal Vivasvānovi, bohu Slunce, jenž pak poučil svého syna Manua.” Manu nám dal zákon zvaný Manu-saṁhitā, který obsahuje pravidla, jež se týkají vareṇ a āśramů a udávají, jak žít jako člověk. Jedná se o vysoce vědecké zásady života, ale pod vládou démonů, jako je Hiraṇyakaśipu, lidská společnost všechny tyto systémy zákona a řádu porušuje a postupně stále více upadá. Proto není na světě mír. Chceme-li ve společnosti skutečný mír a řád, musíme se řídit zásadami danými v Manu-saṁhitě a potvrzenými Kṛṣṇou, Nejvyšší Osobností Božství.