SLOKA 54
śrī-vaitālikā ūcuḥ
sabhāsu satreṣu tavāmalaṁ yaśo
gītvā saparyāṁ mahatīṁ labhāmahe
yas tām anaiṣīd vaśam eṣa durjano
dviṣṭyā hatas te bhagavan yathāmayaḥ
śrī-vaitālikāḥ ūcuḥ—obyvatelé Vaitālika-loky pravili; sabhāsu—na velkých shromážděních; satreṣu—v obětních arénách; tava—Tvoji; amalam—bez jediné známky hmotného znečištění; yaśaḥ—dobrou pověst; gītvā—opěvující; saparyām—úctyhodné postavení; mahatīm—velké; labhāmahe—získali jsme; yaḥ—ten, kdo; tām—to (úctyhodné postavení); anaiṣīt—přivedl pod; vaśam—svou vládu; eṣaḥ—tato; durjanaḥ—podlá osoba; dviṣṭyā—naštěstí; hataḥ—zabita; te—Tebou; bhagavan—ó Pane; yathā—stejně jako; āmayaḥ—nemoc.
Obyvatelé Vaitālika-loky prohlásili: Drahý Pane, díky tomu, že jsme na velkých shromážděních a v obětních arénách opěvovali Tvou neposkvrněnou slávu, zvykli jsme si na to, že nám všichni projevovali hlubokou úctu. Tento démon si však násilím přivlastnil naše postavení. Máme tedy velké štěstí, že jsi ho zabil — je to stejné, jako když se člověk zbaví chronické nemoci.