SLOKA 15
nāhaṁ bibhemy ajita te ’tibhayānakāsya-
jihvārka-netra-bhrukuṭī-rabhasogra-daṁṣṭrāt
āntra-srajaḥ-kṣataja-keśara-śaṅku-karṇān
nirhrāda-bhīta-digibhād ari-bhin-nakhāgrāt
na—ne; aham—já; bibhemi—mám strach; ajita—ó svrchovaný vítězi, jehož nikdy nikdo nepřemůže; te—Tvoje; ati—nesmírně; bhayānaka — hrozivá; āsya—tlama; jihvā—jazyk; arka-netra—oči zářící jako slunce; bhrukuṭī—svraštělé obočí; rabhasa—silné; ugra-daṁṣṭrāt—hrozné zuby; āntra-srajaḥ—ověnčený střevy; kṣataja—krvavá; keśara—hříva; śaṅku-karṇāt—špičaté uši; nirhrāda—ohlušujícím řevem (který vydáváš); bhīta—vystrašení; digibhāt—z něhož jsou i velcí sloni; ari-bhit—probodávající nepřítele; nakha-agrāt—špičky jehož drápů.
Můj Pane, jehož nikdo nikdy nepřemůže, vůbec se nebojím Tvé hrozné tlamy a jazyka, Tvých očí zářících jako slunce ani Tvého svraštělého obočí. Nebojím se Tvých ostrých zubů, Tvé girlandy ze střev, Tvé hřívy smáčené krví ani Tvých vysokých, špičatých uší. Nemám strach ani z Tvého ohlušujícího řevu, před nímž sloni prchají do daleka, ani z Tvých drápů, jimiž zabíjíš své nepřátele.
Neoddaným připadal hrozivý vzhled Pána Nṛsiṁhadeva jistě velice nebezpečný, ale Prahlāda Mahārāje nijak nezneklidňoval. Lev nahání velkou hrůzu ostatním zvířatům, ale lvíčata se ho vůbec nebojí. Mořská voda je pro všechny suchozemské tvory také něčím strašným, ale ani malá ryba nemá v moři strach. Proč? Protože přijímá ve velkém oceánu útočiště. Je řečeno, že rozvodněná řeka dokáže odnést i velké slony, ale malé ryby v ní plavou proti proudu. I když Pán někdy přijímá hrozivou podobu, aby zabíjel démony (duṣkṛtī), oddaní Ho přesto uctívají — keśava dhṛta-nara-hari-rūpa jaya jagadīśa hare. Oddaný vždy nachází potěšení v uctívání a oslavování Pána v jakékoliv podobě, ať příjemné či hrozivé.