SLOKA 30
ekas tvam eva jagad etam amuṣya yat tvam
ādy-antayoḥ pṛthag avasyasi madhyataś ca
sṛṣṭvā guṇa-vyatikaraṁ nija-māyayedaṁ
nāneva tair avasitas tad anupraviṣṭaḥ
ekaḥ—jeden; tvam—Ty; eva—pouze; jagat—vesmírný projev; etam — tento; amuṣya—toho (celého vesmíru); yat—jelikož; tvam—Ty; ādi — na počátku; antayoḥ—na konci; pṛthak—odděleně; avasyasi—existuješ (jako příčina); madhyataḥ ca—také uprostřed (v době mezi počátkem a koncem); sṛṣṭvā—tvořící; guṇa-vyatikaram—přeměna tří kvalit hmotné přírody; nija-māyayā—Tvou vlastní vnější energií; idam—toto; nānā iva—jako velká rozmanitost; taiḥ—jimi (kvalitami); avasitaḥ—zažívané; tat—to; anupraviṣṭaḥ—vstupující do.
Můj milý Pane, Ty sám se projevuješ jako celý vesmírný projev, neboť jsi existoval před stvořením, existuješ po zničení a jsi udržovatelem v období mezi počátkem a koncem. To vše je uskutečňováno Tvou vnější energií prostřednictvím akcí a reakcí tří kvalit hmotné přírody. Proto vše, co existuje — vně i uvnitř — jsi pouze Ty.
V Brahma-saṁhitě (5.35) stojí:
eko 'py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad-antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám Govindu, Osobnost Božství, který jednou ze svých úplných částí vstupuje do každého vesmíru a každého atomu, a tak neomezeně projevuje svou nekonečnou energii po celém hmotném stvoření.” Govinda, Nejvyšší Osobnost Božství, expanduje svou vnější energii, aby stvořil tento vesmírný projev, a tak vstupuje do všeho ve vesmíru včetně atomů. Tímto způsobem setrvává v celém vesmírném projevu. Činnosti Nejvyššího Pána týkající se péče o Jeho oddané jsou tedy transcendentální, nikoliv hmotné. Pán existuje ve všem jako příčina a následek, a přesto je zároveň stranou, nad tímto vesmírným projevem. To rovněž dokládá Bhagavad-gītā (9.4):
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
Celý vesmírný projev není ničím jiným než expanzí Pánovy energie; vše spočívá v Něm, a On přesto existuje odděleně, mimo stvoření, udržování a zničení. Rozmanitost stvoření je dílem Jeho vnější energie. Jelikož se energie a energetický zdroj od sebe neliší, vše je jedno a totéž (sarvaṁ khalv idaṁ brahma). Bez Kṛṣṇy, Parabrahmanu, tedy nic nemůže existovat. Rozdíl mezi hmotným a duchovním světem spočívá v tom, že v hmotném světě je projevena Pánova vnější energie, zatímco v duchovním světě Jeho duchovní energie. Obě energie ovšem patří Nejvyššímu Pánu, a ve vyšším smyslu tedy hmotná energie neexistuje, neboť vše je duchovní energie. “Hmotnou” je nazývána ta energie, v níž všudypřítomnost Pána není vnímána. Jinými slovy, vše je duchovní. Prahlāda se proto modlí: ekas tvam eva jagad etam — “Jsi vším.”