SLOKA 49
naite guṇā na guṇino mahad-ādayo ye
sarve manaḥ prabhṛtayaḥ sahadeva-martyāḥ
ādy-antavanta urugāya vidanti hi tvām
evaṁ vimṛśya sudhiyo viramanti śabdāt
na—ani; ete—všechny tyto; guṇāḥ—tři kvality hmotné přírody; na — ani; guṇinaḥ—božstva vládnoucí třem kvalitám hmotné přírody (zvláště Pán Brahmā, božstvo vládnoucí vášni, a Pán Śiva, božstvo vládnoucí nevědomosti); mahat-ādayaḥ—pět prvků, smysly a objekty smyslového vnímání; ye—ty, které; sarve—všechny; manaḥ—mysl; prabhṛtayaḥ—a tak dále; saha-deva-martyāḥ—s polobohy a smrtelnými lidskými bytostmi; ādi-anta-vantaḥ—jejichž život má počátek a konec; urugāya—ó Nejvyšší Pane, jehož oslavují všichni světci; vidanti—znají; hi—zajisté; tvām — Tebe; evam—takto; vimṛśya—uvažující; sudhiyaḥ—všichni moudří lidé; viramanti—upouštějí; śabdāt—od studia či pochopení Véd.
Ani tři kvality hmotné přírody (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa), ani božstva vládnoucí těmto třem kvalitám, ani pět hrubých prvků, ani mysl, ani polobozi či lidské bytosti Tě nemohou poznat, protože všichni podléhají zrození a zániku. Když to duchovně pokročilé osoby uváží, začínají vykonávat oddanou službu. Tito moudří lidé se nenamáhají se studiem Véd, ale věnují se místo toho praktické oddané službě.
Již na několika místech bylo uvedeno, že Nejvyššího Pána lze poznat jedině oddanou službou (bhaktyā mām abhijānāti). Ten, kdo je inteligentní — oddaný — nevěnuje příliš mnoho pozornosti procesům popsaným ve śloce 46 (mauna-vrata-śruta-tapo-'dhyayana-sva-dharma). Takoví oddaní se poté, co poznali Nejvyššího Pána prostřednictvím oddané služby, již nezajímají o studium Véd. To je dokonce potvrzeno i v samotných Védách: kim arthā vayam adhyeṣyāmahe kim arthā vayam vakṣyāmahe. K čemu je dobré studovat tolik védských písem? K čemu je dobré je různými způsoby vysvětlovat? Vayam vakṣyāmahe. Nikdo nemusí studovat žádná další védská písma, ani je nemusí popisovat pomocí filozofické spekulace. Bhagavad-gītā (2.52) také uvádí:
yadā te moha-kalilaṁ
buddhir vyatitariṣyati
tadā gantāsi nirvedaṁ
śrotavyasya śrutasya ca
Když člověk pomocí oddané služby pozná Nejvyšší Osobnost Božství, ukončí studium védských písem. Jinde je řečeno: ārādhito yadi haris tapasā tataḥ kim. Pokud člověk zná Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a slouží Mu, již se nemusí podrobovat přísné askezi a tak dále. Pokud však po podstupování velké askeze nepozná Nejvyšší Osobnost Božství, jeho úsilí bylo zbytečné.