SLOKA 39
ko nu me ’titaren māyāṁ
viṣaktas tvad-ṛte pumān
tāṁs tān visṛjatīṁ bhāvān
dustarām akṛtātmabhiḥ
kaḥ—která; nu—jistě; me—Mou; atitaret—může překonat; māyām — matoucí energii; viṣaktaḥ—připoutaná k hmotnému smyslovému požitku; tvat-ṛte—kromě tebe; pumān—osoba; tān—tyto podmínky; tān—pro hmotně připoutané osoby; visṛjatīm—při překonávání; bhāvān—reakce za hmotné činnosti; dustarām—velice obtížné přemoci; akṛta-ātmabhiḥ — těmi, kdo nedovedou ovládat své smysly.
Můj milý Śambhu, kdo jiný než ty v tomto světě dokáže překonat Mou matoucí energii? Lidé jsou obvykle připoutáni ke smyslovému požitku a přemoženi jeho vlivem. Dostat se mimo vliv hmotné přírody je pro ně tedy velice těžké.
Ze tří hlavních polobohů — Brahmu, Viṣṇua a Maheśvaru — má všechny kromě Viṣṇua māyā pod svým vlivem. Caitanya-caritāmṛta je popisuje slovem māyī, které znamená “pod vlivem māyi”. Pán Śiva však není māyou ovlivněn, přestože je s ní ve styku. Na obyčejné živé bytosti māyā působí, ale na něho nikoliv, i když je s ní svým způsobem spojen. Jinými slovy — māyā ovládá všechny živé bytosti v hmotném světě s výjimkou Pána Śivy. Pán Śiva tedy není ani viṣṇu-tattva, ani jīva-tattva; má své místo mezi těmito dvěma kategoriemi.