SLOKA 21
mṛdaṅga-śaṅkhānaka-dundubhi-svanaiḥ
satāla-vīṇā-murajeṣṭa-veṇubhiḥ
nṛtyaiḥ savādyair upadeva-gītakair
manoramāṁ sva-prabhayā jita-prabhām
mṛdaṅga—bubnů; śaṅkha—lastur; ānaka-dundubhi—a kotlů; svanaiḥ—zvuky; sa-tāla—dokonale naladěné; vīṇā—strunný nástroj; muraja — druh bubnu; iṣṭa-veṇubhiḥ—v doprovodu nádherného zvuku flétny; nṛtyaiḥ—s tancem; sa-vādyaiḥ—s hudebními nástroji; upadeva-gītakaiḥ — se zpěvem druhotných polobohů, jako jsou Gandharvové; manoramām — nádherné a příjemné; sva-prabhayā—jeho jasem; jita-prabhām—byla pokořena zosobněná krása.
Ono město znělo zvuky bubnů, lastur, kotlů, fléten a dobře naladěných strunných nástrojů, jež vytvářely harmonickou souhru. Neustále se tam tančilo a Gandharvové zpívali. Celková krása Indrapurī překonávala zosobněnou krásu.