SLOKA 5
api vākuśalaṁ kiñcid
gṛheṣu gṛha-medhini
dharmasyārthasya kāmasya
yatra yogo hy ayoginām
api—přemýšlím; vā—buď; akuśalam—nepřízeň; kiñcit—nějaká; gṛheṣu—v domě; gṛha-medhini—ó má ženo, která jsi připoutaná k rodinnému životu; dharmasya—zásad náboženství; arthasya—hospodářské situace; kāmasya—uspokojování tužeb; yatra—doma; yogaḥ—výsledek meditace; hi—vskutku; ayoginām—dokonce i těch, kdo nejsou transcendentalisty.
Ó má ženo, která jsi tolik připoutaná k rodinnému životu, pokud hospodář správně dodržuje zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, vyrovná se svými činnostmi jednání transcendentalisty. Porušila jsi snad nějakou z těchto zásad?
V tomto verši oslovil Aditi její manžel Kaśyapa Muni jako gṛha-medhini, což znamená “ta, jež je spokojena v rodinném životě zaměřeném na uspokojování smyslů”. Lidé žijící rodinným životem obvykle hledají smyslový požitek v činnostech konaných pro hmotný výsledek. Životní cíl gṛhamedhīch je jediný — smyslový požitek. Proto je řečeno: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham — život hospodáře se zakládá na smyslovém požitku, a proto je štěstí v něm zažívané jen velmi skrovné. Védy však pamatují na všechny, a proto i hospodář může své jednání uzpůsobit podle usměrňujících zásad dharmy, arthy, kāmy a mokṣi. Cílem má být osvobození, ale jelikož se člověk nedokáže ihned vzdát smyslového požitku, śāstry předepisují následování zásad náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.9) uvádí: dharmasya hy āpavargyasya nārtho 'rthāyopakalpate — “Veškeré předepsané činnosti jsou zajisté určeny ke konečnému osvobození. Nikdy by neměly být konány pro hmotný zisk.” Ti, kdo žijí životem hospodáře, by si neměli myslet, že cílem náboženství je dokonalejší uspokojení smyslů. I rodinný život je určen pro rozvoj duchovního poznání, díky kterému lze nakonec dosáhnout vysvobození z hmotného zajetí. Cílem hospodáře by mělo být pochopení konečného smyslu života (tattva-jijñāsā). Potom se jeho život vyrovná životu yogīna. Kaśyapa Muni se tedy ptal své ženy, zda podle pokynů śāster následovala zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Jakmile se člověk odchýlí od pokynů śāstry, je okamžitě zmaten a ztratí pochopení smyslu rodinného života.