SLOKA 12
yat tad vapur bhāti vibhūṣaṇāyudhair
avyakta-cid-vyaktam adhārayad dhariḥ
babhūva tenaiva sa vāmano vaṭuḥ
sampaśyator divya-gatir yathā naṭaḥ
yat—které; tat—to; vapuḥ—transcendentální tělo; bhāti—projevuje; vibhūṣaṇa—s obvyklými ozdobami; āyudhaiḥ—a se zbraněmi; avyakta — neprojevené; cit-vyaktam—duchovně projevené; adhārayat—přijal; hariḥ—Pán; babhūva—ihned se proměnil; tena—s tím; eva—jistě; saḥ — On (Pán); vāmanaḥ—v trpaslíka; vaṭuḥ—brāhmaṇu-brahmacārīna; sampaśyatoḥ—před očima svého otce i matky; divya-gatiḥ—jehož pohyby jsou úžasné; yathā—jako; naṭaḥ—divadelní herec.
Pán se zjevil ve své původní podobě s ozdobami a zbraněmi v rukou. Přestože tato věčně existující podoba není v hmotném světě viditelná, nyní se v ní zjevil. V přítomnosti svého otce i matky pak jako divadelní herec přijal podobu trpaslíka Vāmany, bráhmanského brahmacārīna.
Významné je slovo naṭaḥ. Herec pro různé úlohy mění kostýmy, avšak zůstává stále stejným člověkem. Také Pán přijímá mnoho tisíců a miliónů podob, jak popisuje Brahma-saṁhitā (5.33, 39): advaitam acyutam anādim ananta-rūpam ādyaṁ purāṇa-puruṣam. Je vždy přítomný v nespočetném množství inkarnací: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan nānāvatāram akarod bhuvaneṣu kintu. Přestože se však zjevuje v různých inkarnacích, zároveň se jedna od druhé neliší. Je stále stejnou věčnou osobou se stejnou energií a stejnou duchovní identitou, ale zároveň může přijmout různé podoby. Když Vāmanadeva přišel na svět z lůna své matky, zjevil se ve čtyřruké podobě Nārāyaṇa s nepostradatelnými symbolickými zbraněmi a pak se ihned proměnil v brahmacārīna (vaṭu). To znamená, že Jeho tělo není hmotné. Ten, kdo si myslí, že Nejvyšší Pán přijímá hmotné tělo, není inteligentní a má se o Pánově postavení co učit. Bhagavad-gītā (4.9) potvrzuje: janma karma ca me divyam evaṁ yo vetti tattvataḥ. Musíme pochopit, že se Pán zjevuje transcendentálním způsobem ve svém původním transcendentálním těle (sac-cid-ānanda-vigraha).