No edit permissions for Čeština

SLOKA 14-19

bilvaiḥ kapitthair jambīrair
vṛto bhallātakādibhiḥ
tasmin saraḥ suvipulaṁ
lasat-kāñcana-paṅkajam

kumudotpala-kahlāra-
śatapatra-śriyorjitam
matta-ṣaṭ-pada-nirghuṣṭaṁ
śakuntaiś ca kala-svanaiḥ

haṁsa-kāraṇḍavākīrṇaṁ
cakrāhvaiḥ sārasair api
jalakukkuṭa-koyaṣṭi-
dātyūha-kula-kūjitam

matsya-kacchapa-sañcāra-
calat-padma-rajaḥ-payaḥ
kadamba-vetasa-nala-
nīpa-vañjulakair vṛtam

kundaiḥ kurubakāśokaiḥ
śirīṣaiḥ kūṭajeṅgudaiḥ
kubjakaiḥ svarṇa-yūthībhir
nāga-punnāga-jātibhiḥ

mallikā-śatapatraiś ca
mādhavī-jālakādibhiḥ
śobhitaṁ tīra-jaiś cānyair
nityartubhir alaṁ drumaiḥ

bilvaiḥ—stromy bilva; kapitthaiḥ—stromy kapittha; jambīraiḥ—stromy jambīra; vṛtaḥ—obklopené; bhallātaka-ādibhiḥ—stromy bhallātaka a jiné stromy; tasmin—v té zahradě; saraḥ—jezero; su-vipulam—velmi rozlehlé; lasat—zářící; kāñcana—zlaté; paṅka-jam—plné lotosů; kumuda — květin kumuda; utpala—květin utpala; kahlāra—květin kahlāra; śatapatra—a květin śatapatra; śriyā—krásou; ūrjitam—jedinečnou; matta — omámení; ṣaṭ-pada—čmeláci; nirghuṣṭam—bzučeli; śakuntaiḥ—za švitoření ptáků; ca—a; kala-svanaiḥ—zpívajících líbezné písně; haṁsa — labutě; kāraṇḍava—kāraṇḍavy; ākīrṇam—obývaly v hojném počtu; cakrāhvaiḥ—cakravākové; sārasaiḥ—jeřábi; api—jakož i; jalakukkuṭa — vodní kachny; koyaṣṭi—ptáci koyaṣṭi; dātyūha—ptáci dātyūha; kula — hejna; kūjitam—švitořící; matsya—ryb; kacchapa—a želv; sañcāra — kvůli pohybům; calat—způsobujícím vlnění; padma—lotosů; rajaḥ—pylem; payaḥ—voda (byla ozdobená); kadamba—kadamba; vetasa—vetasa; nala—nala; nīpa—nīpa; vañjulakaiḥ—vañjulaka; vṛtam—obklopené; kundaiḥ—kunda; kurubaka—kurubaka; aśokaiḥ—aśoka; śirīṣaiḥ—śirīṣa; kūṭaja—kūṭaja; iṅgudaiḥ—iṅguda; kubjakaiḥ—kubjaka; svarṇa- yūthībhiḥ—svarṇa-yūthī; nāga—nāga; punnāga—punnāga; jātibhiḥ — jātī; mallikā—mallikā; śatapatraiḥ—śatapatra; ca—také; mādhavī—mādhavī; jālakādibhiḥ—jālakā; śobhitam—krášlily; tīrajaiḥ—rostoucí na březích; ca—a; anyaiḥ—jiné; nitya-ṛtubhiḥ—ve všech ročních obdobích; alam—v hojnosti; drumaiḥ—stromy (nesoucími květy a plody).

V té zahradě bylo velké jezero plné zářících zlatých lotosů a květin zvaných kumuda, kahlāra, utpala a śatapatra, které hoře dodávaly jedinečný půvab. Rostly tam také stromy bilva, kapittha, jambīra a bhallātaka. Omámení čmeláci pili med a bzučeli do líbezného švitoření ptáků. Jezero obývaly v hojném počtu labutě, kāraṇḍavy, cakravākové, jeřábi a hejna vodních kachen, ptáků dātyūha, koyaṣṭi a dalších švitořících ptáků. Kvůli vlnám, které svými pohyby vytvářely ryby a želvy, byla voda ozdobená pylem z lotosových květů. V okolí jezera rostly ještě další stromy a rostliny: kadamba, vetasa, nala, nīpa, vañjulaka, kunda, kurubaka, aśoka, śirīṣa, kūṭaja, iṅguda, kubjaka, svarṇa-yūthī, nāga, punnāga, jātī, mallikā, śatapatra, jālakā a mādhavī-latā. Jeho břehy také krášlilo mnoho stromů různých druhů, které měly květy a plody ve všech ročních obdobích. Celá hora tak byla nádherně ozdobená.

Z podrobného popisu jezer a řek hory Trikūṭa můžeme soudit, že jejich nádhera nemá na Zemi obdoby. Zato na jiných planetách je mnoho takových divů. Víme například, že existují dva milióny různých druhů stromů, a ne všechny z nich jsou zastoupené na Zemi. Śrīmad- Bhāgavatam předkládá poznání týkající se celého vesmíru. Nejen tohoto vesmíru — zabývá se i duchovním světem za jeho hranicemi. Popisy hmotného a duchovního světa ve Śrīmad-Bhāgavatamu nemůže nikdo zpochybňovat. Pokusy o cestu ze Země na Měsíc selhaly, ale lidé na Zemi mohou poznat, jak to vypadá na jiných planetách. Nemusí si nic představovat—stačí, když přijmou skutečné poznání ze Śrīmad-Bhāgavatamu, a to je uspokojí.

« Previous Next »