SLOKA 31
itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata
ittham—takto; gaja-indraḥ—král slonů; saḥ—on; yadā—když; āpa — získal; saṅkaṭam—toto nebezpečné postavení; prāṇasya—života; dehī — který je vtělený; vivaśaḥ—za daných okolností bezmocný; yadṛcchayā — řízením osudu; apārayan—neschopný; ātma-vimokṣaṇe—zachránit se; ciram—po dlouhou dobu; dadhyau—začal vážně uvažovat; imām—tomuto; buddhim—rozhodnutí; atha—poté; abhyapadyata—dospěl k.
Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.
V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.