SLOKA 4
yaḥ svātmanīdaṁ nija-māyayārpitaṁ
kvacid vibhātaṁ kva ca tat tirohitam
aviddha-dṛk sākṣy ubhayaṁ tad īkṣate
sa ātma-mūlo ’vatu māṁ parāt-paraḥ
yaḥ—Nejvyšší Pán, který; sva-ātmani—v sobě; idam—tento vesmírný projev; nija-māyayā—svou vlastní energií; arpitam—obdařil; kvacit—někdy, na začátku kalpy; vibhātam—je projevený; kva ca—jindy, během zničení; tat—ten (projev); tirohitam—neviditelný; aviddha-dṛk—On vidí všechno (za všech okolností); sākṣī—svědek; ubhayam—obojí (projev a zničení); tat īkṣate—vidí všechno, neztrácí svůj zrak; saḥ—ten Nejvyšší Pán; ātma-mūlaḥ—soběstačný, nemající jinou příčinu; avatu—prosím, ochraň; mām—mě; parāt-paraḥ—On je transcendentální vůči všemu transcendentálnímu, nad veškerou transcendencí.
Nejvyšší Osobnost Božství expandováním své vlastní energie udržuje tento vesmírný projev někdy ve viditelném a jindy v neviditelném stavu. Za všech okolností je jak nejvyšší příčinou, tak nejvyšším důsledkem, pozorovatelem a svědkem. Je tedy transcendentální vůči všemu. Kéž mě tento Nejvyšší Pán ochrání!
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má mnoho různých energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). Jakmile se Mu tedy zachce, vytvoří expandováním jedné ze svých energií tento vesmírný projev, který po zničení spočine znovu v Něm. Pán však nikdy neklesá a zůstává svrchovaným pozorovatelem. Je za všech okolností neměnný, je pouze svědkem a je mimo veškeré tvoření a ničení.