SLOKA 11-12
śrī-śuka uvāca
evaṁ śaptvā gato ’gastyo
bhagavān nṛpa sānugaḥ
indradyumno ’pi rājarṣir
diṣṭaṁ tad upadhārayan
āpannaḥ kauñjarīṁ yonim
ātma-smṛti-vināśinīm
hary-arcanānubhāvena
yad-gajatve ’py anusmṛtiḥ
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam—takto; śaptvā — poté, co proklel; gataḥ—opustil to místo; agastyaḥ—Agastya Muni; bhagavān—tak mocný; nṛpa—ó králi; sa-anugaḥ—se svými společníky; indradyumnaḥ—král Indradyumna; api—také; rājarṣiḥ—i když byl rājarṣi; diṣṭam—kvůli minulým činům; tat—tu kletbu; upadhārayan—uvažující; āpannaḥ—dostal; kauñjarīm—slona; yonim—druh; ātma-smṛti—pamatování si své totožnosti; vināśinīm—ničící; hari—Nejvyšší Osobnosti Božství; arcana-anubhāvena—díky uctívání; yat—to; gajatve—v těle slona; api—ačkoliv; anusmṛtiḥ—příležitost vzpomenout si na svou minulou oddanou službu.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Agastya Muni proklel krále Indradyumnu, opustil se svými žáky ono místo. Jelikož král byl oddaný, uvítal jeho kletbu, protože taková byla touha Nejvyšší Osobnosti Božství. I když tedy v příštím životě dostal tělo slona, díky své oddané službě si pamatoval, jak uctívat Pána a modlit se k Němu.
Takové je jedinečné postavení oddaného Nejvyšší Osobnosti Božství. I když byl král proklet, uvítal tuto kletbu, protože oddaný si je neustále vědom toho, že k ničemu nemůže dojít proti vůli Nejvyššího Pána. Agastya Muni ho proklel, přestože neudělal nic špatného, a král to považoval za důsledek svých minulých špatných činů. Tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇaḥ (Bhāg. 10.14.8). To je praktický příklad toho, jak přemýšlí oddaný. Každý neúspěch v životě považuje za požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství. Místo aby byl z takových neúspěchů rozrušen, pokračuje se svými činnostmi v oddané službě a Kṛṣṇa se o něj postará — zajistí mu přemístění do duchovního světa, zpátky k Bohu. Jestliže oddaný musí snášet reakce za své minulé špatné činy, Nejvyšší Pán zařídí, aby dostal jen jejich náznak, a oddaný je velice brzy zbaven všech reakcí vzniklých z hmotného znečištění. Člověk se proto má pevně držet oddané služby a Pán sám se brzy postará o jeho přemístění do duchovního světa. Oddaný nemá být znepokojen nepříznivými okolnostmi, ale musí pokračovat se svým pravidelným programem a ve všem záviset na Pánu. Slovo upadhārayan, “uvažující”, je v tomto verši velice významné. Vyjadřuje, že oddaný ví, co je co; chápe, co se v hmotném, podmíněném životě děje.