SLOKA 19-20
sa vilokyendra-vāyv-ādīn
niḥsattvān vigata-prabhān
lokān amaṅgala-prāyān
asurān ayathā vibhuḥ
samāhitena manasā
saṁsmaran puruṣaṁ param
uvācotphulla-vadano
devān sa bhagavān paraḥ
saḥ—Pán Brahmā; vilokya—hledící; indra-vāyu-ādīn—na všechny polobohy, v čele s Pánem Indrou a Vāyuem; niḥsattvān—zbavené veškeré duchovní síly; vigata-prabhān—zbavené veškeré tělesné záře; lokān — všechny tři světy; amaṅgala-prāyān—tonoucí v neštěstí; asurān—všechny démony; ayathāḥ—prosperující; vibhuḥ—Pán Brahmā, nejvýše postavená osoba v tomto hmotném světě; samāhitena—pomocí dokonalého vyrovnání; manasā—mysli; saṁsmaran—vzpomínající znovu a znovu; puruṣam—na Nejvyšší Osobu; param—transcendentální; uvāca—pravil; utphulla-vadanaḥ—s jasnou tváří; devān—polobohům; saḥ—on; bhagavān—nejmocnější; paraḥ—z polobohů.
Když Pán Brahmā, který je nad všemi polobohy a je ze všech nejmocnější, spatřil, že polobozi pozbyli veškerého vlivu a síly a jak následkem toho ztratily tři světy přízeň osudu, a když viděl, že polobozi jsou v neblahém postavení, zatímco všichni démoni prosperují, soustředil mysl na Nejvyšší Osobnost Božství. To ho povzbudilo, rozjasnila se mu tvář a promluvil k polobohům.
Když Pán Brahmā slyšel od polobohů, jaká je situace, dělal si velké starosti, protože démoni měli příliš velkou moc. Když moc démonů vzroste, celému světu hrozí nebezpečí, neboť démoni se starají pouze o svůj smyslový požitek, a ne o blaho světa. Polobozi neboli oddaní se však starají o prospěch všech živých bytostí. Śrīla Rūpa Gosvāmī se například vzdal svého ministerského místa a odešel do Vṛndāvanu pro dobro celého světa (lokānāṁ hita-kāriṇau). To je povaha světce či poloboha. Dokonce i impersonalisté myslí na blaho všech lidí. Brahmā byl proto velice znepokojen, když viděl démony u moci.