SLOKA 23

Hmotný svět řídí tři kvality přírody — sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa. Pomocí rajo-guṇy je vše hmotné stvořeno, skrze sattva-guṇu je náležitě udržováno, a když je stvoření v nepořádku, je prostřednictvím tamo-guṇy vše zničeno.

Z tohoto verše je zřejmé, jaká je situace v Kali-yuze, ve které nyní žijeme. Těsně před začátkem Kali-yugy, na konci Dvāpara-yugy, se zjevil Pán Śrī Kṛṣṇa a zanechal své pokyny v podobě Bhagavad-gīty, v níž vyzval všechny živé bytosti, aby se Mu odevzdaly. Od počátku Kali-yugy však lidé prakticky nebyli schopni se odevzdat Jeho lotosovým nohám, a proto zhruba o pět tisíc let později přišel Kṛṣṇa znovu jako Śrī Caitanya Mahāprabhu, aby celý svět učil, jak se Mu (Śrī Kṛṣṇovi) odevzdat a tím se očistit.

Odevzdat se lotosovým nohám Kṛṣṇy znamená dosáhnout úplného očištění. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.66):

“Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.” Jakmile se člověk odevzdá lotosovým nohám Kṛṣṇy, bezpochyby se zbaví všech nečistot.

Kali-yuga je plná znečištění. To je popsáno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.51):

Věk Kali je jako nekonečný oceán chyb (doṣa-nidhi), avšak dává jednu příležitost. Kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet — prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry může živá bytost odstranit znečištění Kali- yugy a ve svém původním duchovním těle se vrátit domů, zpět k Bohu. To je příležitost daná Kali-yugou.

Když se zjevil Kṛṣṇa, předal své pokyny, a když sestoupil znovu v roli oddaného — jako Śrī Caitanya Mahāprabhu — ukázal nám cestu, po níž se můžeme dostat přes oceán Kali-yugy. To je cesta hnutí Hare Kṛṣṇa. Śrī Caitanya Mahāprabhu svým zjevením zahájil éru sankírtanového hnutí. Je také řečeno, že tato éra potrvá deset tisíc let. To znamená, že pokleslé duše této Kali-yugy budou vysvobozeny jednoduchým přijetím sankírtanového hnutí a zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Kali-yuga trvá celkem 432 000 let a od bitvy na Kurukṣetře, na níž byla vyslovena Bhagavad-gītā, zatím uplynulo pouze 5 000 let. Zbývá tedy ještě 427 000 let, z nichž bude 10 000 let existovat sankírtanové hnutí, které před pěti sty lety založil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Po tuto dobu budou mít pokleslé duše Kali-yugy příležitost, aby se zapojily do hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, zpívaly Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a tak byly vysvobozeny ze zajetí hmotné existence a vrátily se domů, zpátky k Bohu.

Zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je mocné vždy, ale v tomto věku Kali má zvláštní sílu. Proto jej Śukadeva Gosvāmī zdůraznil ve svých pokynech Mahārājovi Parīkṣitovi:

“Můj milý králi, i když je Kali-yuga plná chyb, má přesto jednu pozitivní stránku — samotným zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se v ní lze vysvobodit z hmotného zajetí a vstoupit do transcendentální říše.” (Bhāg. 12.3.51) Ti, kdo se chopili úkolu šířit Hare Kṛṣṇa mahā-mantru s plným vědomím Kṛṣṇy, by měli využít této příležitosti, jak snadno lidem pomoci ze zajetí hmotné existence. Naší povinností je řídit se pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua a velice upřímně šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy po celém světě. To je nejlepší dobročinnost umožňující mír a blahobyt v lidské společnosti.

Hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua spočívá v šíření kṛṣṇa-saṅkīrtanu. Paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam — “Sláva saṅkīrtanu Śrī Kṛṣṇy!” A proč je tak slavný? To také Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil. Ceto-darpaṇa- mārjanam — zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry očišťuje srdce. Potíž je, že v současném věku Kali chybí sattva-guṇa a snaha očistit srdce, a proto se lidé chybně ztotožňují se svými těly. Navíc i téměř všichni velcí filozofové a vědci, s nimiž přicházíme do styku, žijí v přesvědčení, že jsou totožní se svým tělem. Nedávno jsme diskutovali o významném filozofu Thomasu Huxleyovi, který byl pyšný na to, že je Angličan. To znamená, že měl tělesné pojetí života. S tímto mylným pochopením se setkáváme všude. Člověk s tělesným pojetím života není nic jiného než zvíře, jako jsou kočky a psi (sa eva go-kharaḥ). Toto mylné ztotožňování těla s vlastním já je tou nejnebezpečnější nečistotou v našem srdci, pod vlivem které si člověk myslí: “Jsem toto tělo. Jsem Angličan. Jsem Ind. Jsem Američan. Jsem hinduista. Jsem muslim.” Toto mylné pojetí je největší překážkou a musíme ho odstranit. To je pokyn Bhagavad-gīty a Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Bhagavad-gītā vlastně tímto pokynem začíná:

“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nenechá zmást.” (Bg. 2.13) I když duše obývá tělo, pod vlivem mylného pojetí a zvířecích sklonů přesto pokládá tělo za sebe samotnou. Proto Caitanya Mahāprabhu říká: ceto-darpaṇa-mārjanam. Očistit srdce plné mylných představ může jedině śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam. Vůdčí osobnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy by měly vzít velice vážně tuto příležitost, jak projevit laskavost pokleslým duším a osvobodit je od mylného pochopení, na kterém se zakládá materialistický život.

Živá bytost nemůže být v hmotném světě nikdy šťastná. Bhagavad-gītā (8.16) říká:

“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší až po nejnižší, jsou místem utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” I kdyby člověk dosáhl nejvyšší planetární soustavy, Brahmaloky, o Měsíci ani nemluvě, v tomto světě nenalezne štěstí. Jestliže skutečně touží po štěstí, musí jít do duchovního světa. Hmotný svět se vyznačuje bojem o přežití a je známým pravidlem, že přežije ten nejsilnější. Nebohé duše tohoto světa však nevědí, co je přežití a kdo je nejsilnější. Přežít neznamená zemřít; přežít naopak znamená věčně si užívat blaženého života plného poznání. To je přežití. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy si klade za cíl připravit každého na přežití a ukončit boj o existenci. Śrīmad-Bhāgavatam a Bhagavad-gītā uvádějí jasné pokyny, jak ukončit boj o přežití a dosáhnout věčného života. Sankírtanové hnutí tedy nabízí velkou příležitost. Živá bytost se může dokonale očistit jednoduše tím, že bude naslouchat Bhagavad-gītě a zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Tak ukončí svůj životní boj a odejde zpátky domů, zpátky k Bohu.