SLOKA 31
ime vayaṁ yat-priyayaiva tanvā
sattvena sṛṣṭā bahir-antar-āviḥ
gatiṁ na sūkṣmām ṛṣayaś ca vidmahe
kuto ’surādyā itara-pradhānāḥ
ime—tito; vayam—my (polobozi); yat—jemuž; priyayā—jevící se jako velice drazí a blízcí; eva—jistě; tanvā—hmotné tělo; sattvena—kvalitou dobra; sṛṣṭāḥ—stvořené; bahiḥ-antaḥ-āviḥ—i když plně při vědomí, uvnitř i vně; gatim—cíl; na—ne; sūkṣmām—velmi jemné; ṛṣayaḥ—velcí světci; ca—také; vidmahe—chápou; kutaḥ—jak; asura-ādyāḥ—démoni a ateisté; itara—kteří jsou z hlediska své totožnosti bezvýznamní; pradhānāḥ—i když jsou vůdci ve svých společnostech.
My, polobozi, jsme vnitřně i navenek na úrovni dobra, jelikož naše těla jsou tvořena sattva-guṇou. Ve stejném postavení jsou i všichni velcí světci. Když tedy ani my nedokážeme porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství, co pak říci o těch, kteří se nacházejí pod vlivem vášně a nevědomosti, a jsou tedy z hlediska tělesné stavby zcela bezvýznamní? Jak mohou oni porozumět Pánu? S úctou se Mu pokloňme.
Přestože je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přítomen uvnitř každého, ateisté a démoni Ho nemohou pochopit. Jim se nakonec zjeví v podobě smrti, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (mṛtyuḥ sarva-haraś cāham). Ateisté si myslí, že jsou nezávislí, a proto na svrchovanost Pána nedbají, ale Pán ji potvrdí, když si pro ně přijde jako smrt. V ten čas bude jejich snaha popřít svrchovanost Pána za pomoci takzvaného vědeckého poznání a filozofické spekulace marná. Hiraṇyakaśipu byl ukázkovým příkladem ateisty. Neustále zpochybňoval existenci Boha, a kvůli tomu začal nenávidět dokonce i svého vlastního syna. Každý se obával jeho ateistických taktik. Ty ho však nezachránily, když se Pán Nṛsiṁhadeva zjevil, aby ho zabil. Pán Nṛsiṁhadeva zabil Hiraṇyakaśipua a připravil ho o veškerou moc, vliv i pýchu. Ateisté však nikdy nechápou, jak bude vše, co vytvoří, zničeno. Nadduše je v nich přítomna, ale kvůli převažujícímu vlivu kvalit vášně a nevědomosti nejsou schopni pochopit Pánovu svrchovanost. Dokonce ani polobozi či oddaní, kteří setrvávají v transcendentálním postavení nebo na úrovni dobra, si nejsou plně vědomi vlastností a postavení Pána. Jak by si jich potom mohli být vědomi démoni a ateisté? To není možné. Proto polobozi v čele s Pánem Brahmou skládají Pánu uctivé poklony, aby Ho mohli poznat.