SLOKA 43
dravyaṁ vayaḥ karma guṇān viśeṣaṁ
yad-yoga-māyā-vihitān vadanti
yad durvibhāvyaṁ prabudhāpabādhaṁ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ
dravyam—pět hmotných prvků; vayaḥ—čas; karma—plodonosné činy; guṇān—tři kvality hmotné přírody; viśeṣam—rozmanitost vytvořená různými kombinacemi dvaceti tří prvků; yat—to, co; yoga-māyā—Pánovou tvůrčí energií; vihitān—všechno provedeno; vadanti—všichni učení lidé prohlašují; yat durvibhāvyam—co je nesmírně těžké pochopit; prabudha- apabādham—odmítnuto učenými, kteří vědí; prasīdatām—kéž je spokojen; naḥ—s námi; saḥ—On; mahā-vibhūtiḥ—vládce všeho.
Všichni učení lidé říkají, že pět prvků, věčný čas, plodonosné činy, tři kvality hmotné přírody a rozmanitost vytvořená těmito kvalitami jsou výtvory yogamāyi. Tento hmotný svět je proto nesmírně těžké pochopit, ale velcí učenci se ho zřekli. Kéž je Nejvyšší Pán, který je vládcem všeho, s námi spokojen!
Slovo durvibhāvyam je v tomto verši velice důležité. Nikdo nedokáže pochopit, jak je vše, co se děje v hmotném světě, řízeno Nejvyšším Pánem prostřednictvím Jeho hmotných energií. V Bhagavad-gītě (9.10) je uvedeno: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram — vše se děje pod dozorem Nejvyšší Osobnosti Božství. Tolik se můžeme dozvědět, ale pochopit, jak to vlastně probíhá, je nesmírně obtížné. Nechápeme ani, jak systematicky probíhají pochody v našem těle. Tělo je malý vesmír, a když nechápeme dění v něm, jak můžeme chápat události v obrovském vesmíru? Tento vesmír je ve skutečnosti velice těžké pochopit, ale učení mudrci nám prozrazují — stejně jako Kṛṣṇa — že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, místo utrpení a dočasnosti. Živá bytost ho musí opustit a vrátit se domů, zpátky k Osobnosti Božství. Materialisté mohou namítat: “Jak můžeme tento svět a dění v něm odmítnout, pokud ho nemůžeme pochopit?” Odpověď je dána slovem prabudhāpabādham. Musíme ho odmítnout proto, že ho odmítají znalci védské moudrosti. I když nechápeme jeho povahu, musíme být připraveni se ho zříci na radu učených lidí, a zvláště pak Kṛṣṇy, který říká:
mām upetya punar janma
duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ
saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ
“Velké duše, oddaní yogīni, kteří dospěli ke Mně, se nikdy nevrátí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dosáhli nejvyšší dokonalosti.” (Bg. 8.15) Musíme se vrátit domů, zpátky k Bohu, protože to je dokonalost života. Jít zpátky k Bohu znamená odmítnout tento hmotný svět. I když nechápeme, co se v něm děje a zda je to pro nás dobré nebo špatné, na radu nejvyšší autority ho musíme odmítnout a vrátit se domů, zpátky k Bohu.