SLOKA 45
sa tvaṁ no darśayātmānam
asmat-karaṇa-gocaram
prapannānāṁ didṛkṣūṇāṁ
sasmitaṁ te mukhāmbujam
saḥ—On (Nejvyšší Osobnost Božství); tvam—Ty jsi můj Pán; naḥ — nám; darśaya—zjev se; ātmānam—ve své původní podobě; asmat-karaṇa- gocaram—kterou můžeme postihnout svými smysly, zvláště očima; prapannānām—jsme Ti všichni odevzdáni; didṛkṣūṇām—přesto Tě chceme vidět; sasmitam—usmívající se; te—Tvůj; mukha-ambujam—obličej podobný lotosu.
Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, jsme Ti všichni odevzdáni, ale přesto Tě chceme vidět. Prosím, zjev svou původní podobu a usmívající se lotosový obličej, abychom Tě mohli vidět na vlastní oči a byli schopni ocenit pomocí ostatních smyslů.
Oddaní stále dychtí spatřit Nejvyššího Pána v Jeho původní podobě, s usmívajícím se obličejem podobným lotosu. O neosobní podobu nemají zájem. Pán má jak osobní, tak neosobní rysy. Impersonalisté nemají o Jeho osobním aspektu ani ponětí, ale Pán Brahmā a členové jeho učednické posloupnosti chtějí Pána vidět v Jeho osobní podobě. Kdyby žádnou osobní podobu neměl, nebylo by možné mluvit o usmívajícím se obličeji, na který zde jasně poukazují slova sasmitaṁ te mukhāmbujam. Ti, kteří náležejí k Brahmově vaišnavské sampradāyi, si vždy přejí vidět Nejvyšší Osobnost Božství. Dychtí po tom, aby poznali Pánův osobní, nikoliv neosobní aspekt. Jak je jasně uvedeno zde: asmat-karaṇa-gocaram—osobní aspekt Pána je možné vnímat přímo našimi smysly.