SLOKA 46
tais taiḥ svecchā-bhūtai rūpaiḥ
kāle kāle svayaṁ vibho
karma durviṣahaṁ yan no
bhagavāṁs tat karoti hi
taiḥ—takovými zjeveními; taiḥ—takovými inkarnacemi; sva-icchā-bhūtaiḥ—které se zjevují z Tvé vlastní vůle; rūpaiḥ—skutečnými podobami; kāle kāle—v různých věcích; svayam—osobně; vibho—ó Nejvyšší; karma—činnosti; durviṣaham—neobyčejné (které nemůže sehrát nikdo jiný); yat—to, co; naḥ—nám; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; tat—to; karoti—vykonává; hi—vskutku.
Ó Pane, Nejvyšší Osobnosti Božství, z vlastní vůle se zjevuješ v různých inkarnacích věk za věkem a jednáš úžasným způsobem — konáš neobyčejné činnosti, kterých bychom my nebyli schopni.
Pán říká v Bhagavad-gītě (4.7):
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestupuji.” To, že Nejvyšší Osobnost Božství sestupuje ze své vlastní vůle v různých inkarnacích, jako je Matsya, Kūrma, Varāha, Nṛsiṁha, Vāmana, Paraśurāma, Rāmacandra, Balarāma, Buddha a mnoho dalších, tedy není představa, ale skutečnost. Oddaní si vždy přejí vidět jednu z Pánových nesčetných podob. Je řečeno, že podoby Pána nedokáže nikdo spočítat, tak jako nikdo nedokáže spočítat, kolik je na moři vln. To však neznamená, že kdokoliv může tvrdit, že je podobou Pána, a vydávat se za inkarnaci. Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství musí být přijímána na základě popisů śāster. Pán Brahmā chce vidět inkarnaci Nejvyššího Pána, původního zdroje všech inkarnací, a ne nějakého podvodníka. Důkazem totožnosti inkarnace je Její jednání. Všechny inkarnace uvedené v śāstrách jednají úžasným způsobem (keśava dhṛta-mīna-śarīra jaya jagadīśa hare). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevuje a mizí pouze ze své vlastní vůle a jedině požehnaní oddaní mohou očekávat, že Ho spatří tváří v tvář.