SLOKA 11
tathāsurān āviśad āsureṇa
rūpeṇa teṣāṁ bala-vīryam īrayan
uddīpayan deva-gaṇāṁś ca viṣṇur
daivena nāgendram abodha-rūpaḥ
tathā—poté; asurān—do démonů; āviśat—vstoupil; āsureṇa—kvalitou vášně; rūpeṇa—v podobě; teṣām—jejich; bala-vīryam—sílu a energii; īrayan—zvětšující; uddīpayan—podporující; deva-gaṇān—polobohy; ca — také; viṣṇuḥ—Pán Viṣṇu; daivena—projevem dobra; nāga-indram—do krále hadů, Vāsukiho; abodha-rūpaḥ—kvalitou nevědomosti.
Poté Pán Viṣṇu vstoupil jako kvalita vášně do démonů, jako kvalita dobra do polobohů a jako kvalita nevědomosti do Vāsukiho, aby je podpořil a zvětšil jejich sílu a energii příslušného druhu.
Každý v tomto hmotném světě je pod vlivem různých kvalit hmotné přírody. Na stloukání horou Mandara se podílely tři různé strany: polobozi, kteří byli pod vlivem kvality dobra, démoni, kteří byli pod vlivem kvality vášně, a had Vāsuki, který byl pod vlivem kvality nevědomosti. Jelikož na všechny doléhala únava (na Vāsukiho natolik, že až umíral), Pán Viṣṇu do nich vstoupil příslušnou kvalitou, která jim náležela — jako dobro, vášeň a nevědomost — aby je podpořil v dalším stloukání oceánu.