SLOKA 29
tam āpatantaṁ bhṛgu-varyam ojasā
dhanur-dharaṁ bāṇa-paraśvadhāyudham
aiṇeya-carmāmbaram arka-dhāmabhir
yutaṁ jaṭābhir dadṛśe purīṁ viśan
tam—tohoto Pána Paraśurāmu; āpatantam—jdoucího za ním; bhṛgu- varyam—nejlepšího z dynastie Bhṛgua, Pána Paraśurāmu; ojasā—divoce; dhanuḥ-dharam—nesoucího luk; bāṇa—šípy; paraśvadha—sekyru; āyudham—ozbrojeného všemi těmito zbraněmi; aiṇeya-carma—černá jelení kůže; ambaram—zahalující jeho tělo; arka-dhāmabhiḥ—vypadajícími jako sluneční světlo; yutam jaṭābhiḥ—s vlasy; dadṛśe—viděl; purīm—do hlavního města; viśan—vstupujícího.
Když král Kārtavīryārjuna vstupoval do svého sídelního města Māhiṣmatī Purī, spatřil Pána Paraśurāmu, nejlepšího z Bhṛguovy dynastie, jenž mu kráčel v patách se sekyrou, štítem, lukem a šípy v ruce. Byl zahalen do černé jelení kůže a prameny jeho spletených vlasů zářily jako světlo slunce.