SLOKA 34
punaḥ sva-hastair acalān mṛdhe ’ṅghripān
utkṣipya vegād abhidhāvato yudhi
bhujān kuṭhāreṇa kaṭhora-neminā
ciccheda rāmaḥ prasabhaṁ tv aher iva
punaḥ—znovu; sva-hastaiḥ—svýma rukama; acalān—kopce; mṛdhe — na bojišti; aṅghripān—stromy; utkṣipya—poté, co vyvrátil; vegāt—velkou silou; abhidhāvataḥ—toho, kdo se nezadržitelně řítil; yudhi—na bojiště; bhujān—všechny paže; kuṭhāreṇa—svou sekyrou; kaṭhora-neminā — která byla velice ostrá; ciccheda—rozsekal; rāmaḥ—Pán Paraśurāma; prasabham—velkou silou; tu—ale; aheḥ iva—jako hlavu hada.
Když byly jeho šípy rozbity na kusy, Kārtavīryārjuna vlastníma rukama vyvrátil mnoho stromů a kopců a znovu se nezadržitelně řítil na Pána Paraśurāmu, aby ho zabil. Tehdy však Paraśurāma s nesmírnou silou usekal svou sekyrou jeho paže, jako když se usekne hlava hadovi.