SLOKA 23
tataś cāvabhṛtha-snāna-
vidhūtāśeṣa-kilbiṣaḥ
sarasvatyāṁ mahā-nadyāṁ
reje vyabbhra ivāṁśumān
tataḥ—proto; ca—i; avabhṛtha-snāna—koupelí po dokončení oběti; vidhūta—očištěné; aśeṣa—nekonečné; kilbiṣaḥ—jehož reakce za hříšné činy; sarasvatyām—na břehu velké řeky Sarasvatī; mahā-nadyām—jedna z největších řek v Indii; reje—Pán Paraśurāma vypadal; vyabbhraḥ—bez mraků; iva aṁśumān—jako slunce.
Poté, co Pán Paraśurāma dokončil obřadní oběti, vykonal koupel zvanou avabhṛtha-snāna. Když stál na břehu velké řeky Sarasvatī, očištěný od všech hříchů, vypadal jako slunce na jasném nebi bez mraků.
V Bhagavad-gītě (3.9) je uvedeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ-“Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, neboť jinak poutá k tomuto hmotnému světu.” Karma-bandhanaḥ znamená opakovaně přijímat jedno hmotné tělo za druhým. Tento koloběh zrození a smrti představuje celý problém našeho života. Proto je doporučeno provádět yajñu určenou k uspokojení Pána Viṣṇua. Pán Paraśurāma se musel zodpovídat za hříšné jednání, přestože byl Nejvyšší Osobností Božství. Každý v tomto hmotném světě, i kdyby byl sebeopatrnější, nutně páchá nějaké hříšné činnosti, i přesto že nechce. Při chůzi po ulici například zašlápne mnoho mravenců a jiného hmyzu, a tak nevědomky zabije mnoho živých bytostí. Proto je předepsána védská pañca-yajña, pět různých obětí. V současném věku Kali se však všem lidem dostalo velkého ústupku. Yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi su-medhasaḥ-můžeme uctívat Pána Caitanyu, skrytou inkarnaci Kṛṣṇy. Kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇam—přestože je samotný Kṛṣṇa, stále zpívá Hare Kṛṣṇa a káže vědomí Kṛṣṇy. Tuto inkarnaci se doporučuje uctívat zpíváním, saṅkīrtana-yajñou. Ta je zvláštní výsadou, která zachraňuje lidi před utrpením způsobeným vědomým či nevědomým hříšným jednáním. Obklopují nás nekonečné hříchy, a proto je naší povinností začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru.