SLOKA 22
yad idaṁ kūpa-magnāyā
bhavato darśanaṁ mama
na brāhmaṇo me bhavitā
hasta-grāho mahā-bhuja
kacasya bārhaspatyasya
śāpād yam aśapaṁ purā
yat—kvůli; idam—tomuto; kūpa-magnāyāḥ—shozena do studny; bhavataḥ—tvé; darśanam—setkání; mama—se mnou; na—ne; brāhmaṇaḥ—kvalifikovaný brāhmaṇa; me—můj; bhavitā—stane se; hasta-grāhaḥ — manžel; mahā-bhuja—pane mocných paží; kacasya—Kaci; bārhaspatyasya—syna učeného brāhmaṇy a nebeského kněze Bṛhaspatiho; śāpāt — kvůli prokletí; yam—jehož; aśapam—proklela jsem; purā—v minulosti.
“Kvůli pádu do studny jsem se setkala s tebou. To jistě zařídila prozřetelnost. Když jsem proklela Kacu, syna učeného Bṛhaspatiho, proklel mě, že nebudu mít za manžela brāhmaṇu. Nemohu se tedy stát ženou žádného brāhmaṇy, ó pane mocných paží.”
Kaca, syn učeného nebeského kněze Bṛhaspatiho, se kdysi učil u Śukrācāryi umění, jak oživit člověka, jenž předčasně zemřel. Toto umění, zvané mṛta-sañjīvanī, se zvláště používalo v době války. Ve válce bezpochyby umírali předčasně vojáci, ale pokud bylo jejich tělo neporušeno, bylo možné je pomocí tohoto umění přivést zpátky k životu. Umění mṛta- sañjīvanī ovládal Śukrācārya a mnozí další a Kaca, syn Bṛhaspatiho, se mu přišel k Śukrācāryovi naučit. Devayānī si přála Kacu za manžela, ale ten z úcty k Śukrācāryovi pohlížel na dceru svého gurua jako na výše postavenou, a proto se s ní odmítl oženit. Rozhněvaně ho tedy proklela, aby přesto, že se od jejího otce naučil umění mṛta-sañjīvanī, je nebyl schopen použít. Nato ji Kaca na oplátku také proklel, že nikdy nebude mít za manžela brāhmaṇu. Yayāti, který byl kṣatriyou, se Devayānī líbil, a z toho důvodu ho požádala, aby si ji vzal za právoplatnou manželku. Ačkoliv šlo o pratiloma-vivāhu, sňatek dcery z výše postavené rodiny se synem z níže postavené rodiny, vysvětlila, že se jedná o řízení prozřetelnosti.