SLOKA 29
pitrā dattā devayānyai
śarmiṣṭhā sānugā tadā
svānāṁ tat saṅkaṭaṁ vīkṣya
tad-arthasya ca gauravam
devayānīṁ paryacarat
strī-sahasreṇa dāsavat
pitrā—otcem; dattā—daná; devayānyai—Devayānī, dceři Śukrācāryi; śarmiṣṭhā—dcera Vṛṣaparvy; sa-anugā—se svými přítelkyněmi; tadā — tehdy; svānām—své vlastní; tat—to; saṅkaṭam—nebezpečné postavení; vīkṣya—vidící; tat—od něho; arthasya—prospěchu; ca—také; gauravam—velikost; devayānīm—Devayānī; paryacarat—sloužila; strī-sahasreṇa — s tisíci dalších žen; dāsa-vat—jednající jako otrok.
Vṛṣaparvā moudře usoudil, že nelibost Śukrācāryi by znamenala nebezpečí a že jeho potěšení mu přinese hmotný zisk. Splnil proto Śukrācāryův příkaz a sloužil mu jako otrok. Svou dceru Śarmiṣṭhu věnoval Devayānī, aby jí sloužila jako otrokyně společně s tisíci dalších žen.
Na začátku této zápletky mezi Śarmiṣṭhou a Devayānī jsme viděli, že Śarmiṣṭhā měla mnoho přítelkyň. Ty všechny se nyní staly služebnými Devayānī. Když se dívka vdala za kṣatriyského krále, bývalo zvykem, že všechny její přítelkyně odešly s ní do manželova domu. Když se například Vasudeva oženil s Devakī, matkou Kṛṣṇy, oženil se zároveň i se všemi jejími šesti sestrami, a kromě toho ji ještě doprovázelo mnoho jejích přítelkyň. Král zaopatřoval nejen svoji manželku, ale také její četné přítelkyně a služebné. Některé z nich otěhotněly a porodily děti. Těmto dětem se říkalo dāsī-putra, synové služebných, a král se staral i o ně. Ženského obyvatelstva je vždy více než mužského, ale každá žena potřebuje mužskou ochranu, a proto král vydržoval mnoho dívek v úloze přítelkyň nebo služebných královny. V popisech Kṛṣṇova rodinného života se dočteme, že Kṛṣṇa měl 16 108 manželek. Nešlo o služebné, ale o samotné královny a Kṛṣṇa se expandoval do 16 108 podob, aby pro každou z nich zajistil samostatnou domácnost. Toho obyčejní muži nejsou schopni. Králové sice museli vydržovat mnoho služebných a manželek, ne všechny však měly samostatnou domácnost.