SLOKA 27-28
sā sannivāsaṁ suhṛdāṁ
prapāyām iva gacchatām
vijñāyeśvara-tantrāṇāṁ
māyā-viracitaṁ prabhoḥ
sarvatra saṅgam utsṛjya
svapnaupamyena bhārgavī
kṛṣṇe manaḥ samāveśya
vyadhunol liṅgam ātmanaḥ
sā—Devayānī; sannivāsam—život ve společnosti; suhṛdām—přátel a příbuzných; prapāyām—na místě, kde se nachází zdroj vody; iva—podobně; gacchatām—turistů na poznávacím zájezdu; vijñāya—chápající; īśvara-tantrāṇām—ovládané neúprosnými přírodními zákony; māyā- viracitam—zákony vynucené māyou, matoucí energií; prabhoḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; sarvatra—všude v hmotném světě; saṅgam—společnosti; utsṛjya—vzdala se; svapna-aupamyena—vzhledem k podobě se snem; bhārgavī—Devayānī, dcera Śukrācāryi; kṛṣṇe—k Pánu Kṛṣṇovi; manaḥ—všechnu pozornost; samāveśya—upínající; vyadhunot—opustila; liṅgam—hrubohmotné a jemnohmotné tělo; ātmanaḥ—duše.
Tehdy Devayānī, dcera Śukrācāryi, pochopila, že hmotné styky s manželem, přáteli a příbuznými se podobají společenskému životu v hotelu plném turistů. Společenské vztahy, přátelství a láska jsou výtvory māyi Nejvyšší Osobnosti Božství, stejné jako ty, co se odehrávají ve snu. Devayānī se Kṛṣṇovou milostí vzdala svého imaginárního postavení v hmotném světě. Plně upřela svou mysl na Kṛṣṇu, a tak dosáhla osvobození z hrubohmotného a jemnohmotného těla.
Měli bychom být přesvědčeni o tom, že jsme duše, nedílné části Nejvyššího Brahmanu, Kṛṣṇy, ale nějak jsme byli uvězněni v hmotných obalech v podobě hrubého a jemného těla, které se skládají ze země, vody, ohně, vzduchu, éteru, mysli, inteligence a falešného ega. Měli bychom vědět, že vztahy dané společností, přátelstvím, láskou, nacionalismem, náboženstvím a tak dále nejsou nic jiného než výtvory māyi. Naším jediným úkolem je rozvinout vědomí Kṛṣṇy a sloužit Kṛṣṇovi, jak jen toho je živá bytost schopná. Tak se vysvobodíme z hmotného otroctví. Kṛṣṇovou milostí dosáhla Devayānī tohoto stavu prostřednictvím pokynů svého manžela.