SLOKA 14-15
śāntim āpnoti caivāgryāṁ
karmaṇā tena śāntanuḥ
samā dvādaśa tad-rājye
na vavarṣa yadā vibhuḥ
śāntanur brāhmaṇair uktaḥ
parivettāyam agrabhuk
rājyaṁ dehy agrajāyāśu
pura-rāṣṭra-vivṛddhaye
śāntim—mládí pro smyslový požitek; āpnoti—člověk získá; ca—také; eva—jistě; agryām—hlavně; karmaṇā—dotekem jeho ruky; tena—díky tomu; śāntanuḥ—zvaný Śāntanu; samāḥ—roků; dvādaśa—dvanáct; tat- rājye—v jeho království; na—ne; vavarṣa—sesílal déšť; yadā—když; vibhuḥ—vládce dešťů, nebeský král Indra; śāntanuḥ—Śāntanu; brāhmaṇaiḥ—od učených brāhmaṇů; uktaḥ—když dostal radu; parivettā—vinný tím, že se zachoval jako uchvatitel; ayam—toto; agra-bhuk—užívající si nehledě na přítomnost svého staršího bratra; rājyam—království; dehi — dej; agrajāya—svému staršímu bratrovi; āśu—okamžitě; pura-rāṣṭra — tvého domova a království; vivṛddhaye—pro zlepšení situace.
Král dostal jméno Śāntanu proto, že každému dokázal zajistit štěstí založené na požitku smyslů, především dotekem své ruky. Když v jeho království dvanáct let nepršelo, král se jednou obrátil na své učené bráhmanské rádce, a ti mu řekli: “Děláš chybu, že si užíváš majetku svého staršího bratra. Chceš-li zlepšit situaci ve svém království a domově, měl bys mu ho vrátit.”
Člověk se nemůže ujmout vlády ani vykonat agnihotra-yajñu v přítomnosti svého staršího bratra. Jinak se stane samozvancem, nazývaným parivettā.