SLOKA 29
ārirādhayiṣuḥ kṛṣṇaṁ
mahiṣyā tulya-śīlayā
yuktaḥ sāṁvatsaraṁ vīro
dadhāra dvādaśī-vratam
ārirādhayiṣuḥ—přál si uctívat; kṛṣṇam—Nejvyššího Pána, Kṛṣṇu; mahiṣyā—se svou královnou; tulya-śīlayā—která byla stejně pokročilá jako Mahārāja Ambarīṣa; yuktaḥ—společně; sāṁvatsaram—po dobu jednoho roku; vīraḥ—král; dadhāra—složil; dvādaśī-vratam—slib dodržovat Ekādaśī a Dvādaśī.
Pro uctění Pána Kṛṣṇy se Mahārāja Ambarīṣa společně se svou královnou, která byla stejně pokročilá jako on, řídil po dobu jednoho roku slibem dodržovat Ekādaśī a Dvādaśī.
Dodržovat Ekādaśī-vratu a Dvādaśī-vratu znamená těšit Nejvyšší Osobnost Božství. Ti, kdo chtějí rozvíjet své vědomí Kṛṣṇy, musí pravidelně dodržovat Ekādaśī. Ambarīṣova královna byla stejně způsobilá jako on, a díky tomu pro něj nebylo žádnou překážkou žít rodinným životem. Slovo tulya-śīlayā je v této souvislosti významné. Pokud manželka není stejně způsobilá jako její muž, stane se život v domácnosti velmi obtížným. Cāṇakya Paṇḍita doporučuje, aby člověk v takové situaci okamžitě zanechal rodinného života a stal se vānaprasthou nebo sannyāsīnem:
mātā yasya gṛhe nāsti
bhāryā cāpriya-vādinī
araṇyaṁ tena gantavyaṁ
yathāraṇyaṁ tathā gṛham
Muž, který doma nemá matku a jehož manželka mu odporuje, by měl okamžitě odejít do lesa. Lidský život je určený výhradně k duchovnímu rozvoji, a proto manželka musí být v této snaze nápomocná. Jinak není rodinný život zapotřebí.