SLOKA 55
tāḥ sva-patyur mahārāja
nirīkṣyādhyātmikīṁ gatim
anvīyus tat-prabhāveṇa
agniṁ śāntam ivārciṣaḥ
tāḥ—všechny Saubhariho manželky; sva-patyuḥ—se svým manželem; mahārāja—ó králi Parīkṣite; nirīkṣya—když viděly; adhyātmikīm—duchovní; gatim—postup; anvīyuḥ—následovaly; tat-prabhāveṇa—vlivem svého muže (přestože nebyly způsobilé, díky zásluhám svého manžela mohly jít do duchovního světa i ony); agnim—oheň; śāntam—vyhaslý; iva—jako; arciṣaḥ—plameny.
Ó Mahārāji Parīkṣite, když manželky mudrce Saubhariho viděly, jak jejich manžel postupuje do duchovní existence, díky jeho duchovní síle mohly do duchovního světa vstoupit i ony, tak jako zanikají plameny, když uhasne oheň.
V Bhagavad-gītě (9.32) je uvedeno: striyo vaiśyās tathā śūdrās te 'pi yānti parāṁ gatim. Co se týče dodržování duchovních zásad, ženám nejsou připisovány příliš velké schopnosti, ale pokud má žena to štěstí, že získala dobrého, duchovně pokročilého manžela, a pokud mu neustále slouží, pak získá stejný prospěch jako její muž. Zde je jasně řečeno, že manželky mudrce Saubhariho vstoupily díky zásluhám svého manžela rovněž do duchovního světa. Nebyly k tomu sice způsobilé, ale jelikož věrně následovaly svého muže, dosáhly duchovního světa společně s ním. Žena by tedy měla být věrnou služebnicí svého manžela, a je-li duchovně pokročilý, získá i ona automaticky příležitost dospět do duchovního světa.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šesté kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Poklesnutí mudrce Saubhariho”.