SLOKA 23
taṁ tvāṁ ahaṁ jñāna-ghanaṁ svabhāva-
pradhvasta-māyā-guṇa-bheda-mohaiḥ
sanandanādyair munibhir vibhāvyaṁ
kathaṁ vimūḍhaḥ paribhāvayāmi
tam—tuto osobnost; tvām—Tebe; aham—já; jñāna-ghanam—Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním; svabhāva—duchovní povahy; pradhvasta—prosté znečištění; māyā-guṇa—třemi kvalitami hmotné přírody; bheda-mohaiḥ—projevením zmatenosti dané rozlišováním; sanandana- ādyaiḥ—takovými osobnostmi, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat-kumāra, Sanaka, Sanandana a Sanātana); munibhiḥ—takovými velkými mudrci; vibhāvyam—jenž jsi hoden být uctíván; katham—jak; vimūḍhaḥ—klamaný hmotnou přírodou; paribhāvayāmi—mohu na Tebe myslet.
“Ó můj Pane, myslet na Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním, dovedou jen mudrci oproštění od vlivu tří kvalit hmotné přírody-osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana). Jak na Tebe ale může myslet taková nevědomá bytost, jako jsem já?”
Slovo svabhāva se vztahuje na duchovní povahu neboli původní přirozené postavení živé bytosti. V tomto původním postavení ji kvality hmotné přírody neovlivňují. Sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate (Bg. 14.26). Ten, kdo se oprostí od vlivu tří kvalit hmotné přírody, dosáhne úrovně Brahmanu. Živoucími příklady osobností na této úrovni jsou čtyři Kumārové a Nārada. Takové osobnosti přirozeně chápou postavení Nejvyšší Osobnosti Božství, ale podmíněná duše, která není prostá vlivu hmotné přírody, Nejvyššího vnímat nedokáže. Kṛṣṇa proto Arjunovi v Bhagavad-gītě (2.45) radí: trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna-je nutné se povznést nad vliv tří kvalit hmotné přírody. Ten, kdo zůstává pod jejich vlivem, není schopen poznat Nejvyšší Osobnost Božství.