Kapitola 1

Šrímatí Kuntí si byla plnĕ vĕdoma toho, že Kršna je původní Osobnost Božství, přestože zde vystupoval jako její synovec. Tak osvícená žena by se nedopustila takové chyby, aby skládala poklony svému synovci. Proto Ho oslovila jako původního purušu mimo hmotný vesmír. Přestože všechny živé bytosti jsou také transcendentální, nejsou původní ani neomylné. Živé bytosti mohou snadno padnout do spárů hmotné přírody, ale to se nikdy nestane Pánovi. Védy Ho proto popisují jako vůdčí bytost ze všech živých bytostí (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām). Další oslovení je íšvara, vládce. Živé bytosti nebo polobozi jako Čandra a Súrja jsou také do určité míry íšvarové, ale nikdo z nich není svrchovaný íšvara, konečný vládce. Pán je paraméšvara, je Nadduše. Je uvnitř i vnĕ. I když Ho Šrímatí Kuntí mĕla před sebou jako svého synovce, byl zároveň v ní i ve všech ostatních. V Bhagavad-gítĕ (15.15) Pán praví: „Jsem v srdci každého a díky Mnĕ přichází pamĕť, poznání, uvĕdomĕní atd. Prostřednictvím všech Véd mohu být poznán, neboť Já jsem sestavitel Véd a učitel Védánty.“ Královna Kuntí potvrzuje, že přestože Pán je uvnitř i vnĕ všech živých bytostí, je stále neviditelný. Řekli bychom, že Pán je pro obyčejného človĕka záhadou. Královna Kuntí osobnĕ zažila, že Pán Kršna byl přítomný před jejími zraky a zároveň vstoupil do lůna Uttary, aby zachránil její plod před útokem Ašvatthámovy brahmástry. Pro samotnou Kuntí bylo záhadou, zda je Kršna všeprostupující nebo lokalizovaný. Ve skutečnosti je obojí, ale vyhrazuje si právo neukazovat se osobám, které Mu nejsou oddány. Tento krycí závoj tvoří Pánova energie māyā a ovládá omezený pohled vzpurných duší. Vysvĕtluje se následovnĕ.