Sloka 18.22
yat tu kṛtsna-vad ekasmin
kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ ca
tat tāmasam udāhṛtam
yat — to, které; tu — ale; kṛtsna-vat — jako všechno na světě; ekasmin — k jedné; kārye — činnosti; saktam — připoutaný; ahaitukam — bez příčiny; atattva-artha-vat — bez znalosti pravdy; alpam — nicotné; ca — a; tat — to; tāmasam — ke kvalitě temna; udāhṛtam — je řečeno, že patří.
A poznání, které člověka poutá k jedinému druhu činnosti jako všemu na světě, které nevysvětluje pravdu a je nicotné, se řadí ke kvalitě temna.
Takzvané poznání obyčejného člověka patří vždy ke kvalitě nevědomosti neboli temnoty, neboť každá podmíněná živá bytost se rodí do kvality nevědomosti. Ten, kdo nevyvine poznání prostřednictvím autorit či písem, má poznání zaměřené na péči o tělo. Nezajímá se o jednání podle pokynů písem. Bohem jsou pro něho peníze a poznání znamená uspokojit požadavky těla. Takové poznání nemá nic společného s Absolutní Pravdou. Je víceméně stejné jako poznání obyčejných zvířat: jak jíst, jak spát, jak se bránit a jak se pářit. Tady je řečeno, že takové poznání je výtvorem kvality temna. Jinými slovy, poznání o duši převyšující tělo patří ke kvalitě dobra, poznání plodící mnoho teorií a doktrín založených na světské logice a mentální spekulaci pochází z kvality vášně a poznání zabývající se jen tím, jak zajistit pohodlí tělu, patří ke kvalitě nevědomosti.