Kapitola 4

Sloka 4.1: Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto věčnou vědu o józe jsem učil už boha Slunce Vivasvāna, Vivasvān ji pak předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom vyložil Ikṣvākuovi.

Sloka 4.2: Tak byla tato svrchovaná věda předávána v učednické posloupnosti, a tímto způsobem jí porozuměli svatí králové. Časem se ale posloupnost přerušila, a proto se zdá, že původní věda je ztracená.

Sloka 4.3: Dnes tutéž dávnou vědu o vztahu s Nejvyšším vykládám tobě, protože jsi Můj oddaný a také Můj přítel, a tak můžeš proniknout do jejího transcendentálního tajemství.

Sloka 4.4: Arjuna řekl: Bůh Slunce Vivasvān se narodil mnohem dřív než Ty. Jak mám chápat, že jsi nejdřív učil tuto vědu jeho?

Sloka 4.5: Pán, Osobnost Božství, pravil: Ty i Já jsme už prošli mnoha životy. Já si je všechny pamatuji, ale ty ne, ó přemožiteli nepřátel!

Sloka 4.6: Ačkoliv jsem nezrozený a Mé transcendentální tělo nikdy neslábne a ačkoliv jsem Pán všech živých bytostí, přesto se v každém věku zjevuji prostřednictvím své vnitřní energie ve své původní transcendentální podobě.

Sloka 4.7: Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastane úpadek náboženského života a začne převládat bezbožnost, v té době osobně sestoupím.

Sloka 4.8: Objevuji se věk za věkem, abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství.

Sloka 4.9: Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla už nenarodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, Arjuno.

Sloka 4.10: Mnozí se v minulosti očistili tím, že Mě poznali, když se zbavili připoutanosti, strachu a zloby a úplně pohroužení ve Mně u Mě hledali ochranu – a díky tomu ke Mně pocítili transcendentální lásku.

Sloka 4.11: Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém směru kráčejí Mojí cestou, ó synu Pṛthy.

Sloka 4.12: Lidé na tomto světě chtějí být úspěšní v plodonosných činnostech, a proto uctívají polobohy. Plodonosné jednání jim samozřejmě přináší rychlé výsledky.

Sloka 4.13: Vytvořil jsem čtyři třídy lidské společnosti podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které se s nimi pojí. Ale věz, že ačkoliv jsem tvůrcem tohoto systému, zároveň jsem nic neudělal, jelikož jsem neměnný.

Sloka 4.14: Mě žádné činnosti neovlivňují, netoužím po jejich plodech. Kdo zná tuto pravdu o Mně, se také nezaplete do následků svých činů.

Sloka 4.15: Všechny osvobozené duše v pradávných dobách jednaly s tímto poznáním Mé transcendentální povahy. Proto bys je měl následovat a konat svou povinnost.

Sloka 4.16: I rozumní lidé jsou zmatení, když mají rozhodnout, co je čin a co nečin. Vysvětlím ti teď, co je čin, a toto poznání tě osvobodí od všeho nepříznivého.

Sloka 4.17: Téma činu je složité a je velice těžké mu porozumět. Je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin.

Sloka 4.18: Ten, kdo vidí nečin v činu a čin v nečinu, je inteligentní mezi lidmi, a třebaže se věnuje všemožným činnostem, setrvává v transcendentálním postavení.

Sloka 4.19: Člověk, jehož veškeré snažení je prosté touhy po smyslovém požitku, má úplné poznání. Mudrci říkají, že oheň dokonalého poznání spaluje následky jeho činů.

Sloka 4.20: Když není připoutaný k výsledkům svých činností, je vždy spokojený a nezávislý, pak nedělá nic plodonosného, přestože plní mnoho úkolů.

Sloka 4.21: Takový moudrý člověk má dokonale ovládnutou mysl a inteligenci, na nic si nedělá vlastnické nároky a jedná jen pro zajištění základních životních potřeb. Žádné jeho jednání mu proto nenese hříšné následky.

Sloka 4.22: Kdo je spokojený s tím, co přijde samo od sebe, nedotčený dvojností, kdo nikomu nezávidí a koho nerozruší úspěch ani neúspěch, se nikdy nezaplete, i když jedná.

Sloka 4.23: Činnosti toho, kdo není připoutaný ke kvalitám hmotné přírody a je ustálený v transcendentálním poznání, se úplně rozplynou v transcendenci.

Sloka 4.24: Ten, kdo je naprosto pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy, určitě dosáhne duchovního království díky tomu, že se plně věnuje duchovním činnostem, jejichž přijímání je absolutní a obětiny jsou stejné duchovní povahy.

Sloka 4.25: Někteří jógí nabízením různých obětin dokonale uctívají polobohy a někteří zase obětují do ohně Nejvyššího Brahmanu.

Sloka 4.26: Někteří (striktní brahmacārī) obětují své naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové předměty do ohně smyslů.

Sloka 4.27: Jiní, kteří chtějí dosáhnout seberealizace ovládáním mysli a smyslů, obětují činnosti všech smyslů a životního vzduchu jako obětiny do ohně ovládané mysli.

Sloka 4.28: Někteří jsou osvícení díky tomu, že obětují své vlastnictví, a jiní díky tomu, že podstupují přísnou askezi, praktikují osmistupňovou jógu nebo studují Védy, aby rozvinuli transcendentální poznání. Ti všichni jsou věrní svým slibům.

Sloka 4.29: Další, které přitahuje metoda zadržování dechu vedoucí k transu, obětují výdech do nádechu a nádech do výdechu, a tak nakonec zastaví veškeré dýchání a zůstanou v transu. Jiní se omezují v jídle a obětují vycházející dech do něho samotného.

Sloka 4.30: Všichni ti, kdo konají tyto oběti a vědí proč, se očišťují od následků svých hříšných činů a poté, co ochutnají nektar výsledků svých obětí, spějí do svrchované věčné říše.

Sloka 4.31: Ó nejlepší z kuruovské dynastie, kdo nevykonává oběť, nemůže být šťastný ani na této planetě nebo v tomto životě, natož pak v příštím.

Sloka 4.32: Všechny tyto druhy obětí jsou doporučené ve Védách a všechny vznikají z různých druhů jednání. To když o nich budeš vědět, dosáhneš osvobození.

Sloka 4.33: Ó pokořiteli nepřátel, oběť konaná s poznáním je lepší než samotná oběť hmotného vlastnictví. Všechny obětní činnosti nakonec vrcholí v transcendentálním poznání, synu Pṛthy.

Sloka 4.34: Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a zároveň mu služ. Seberealizovaná duše ti může předat poznání, jelikož vidí pravdu.

Sloka 4.35: Až od seberealizované duše získáš skutečné poznání, už nikdy nepoklesneš do takové iluze, protože pak uvidíš, že všechny živé bytosti nejsou ničím jiným než nedílnými částmi Nejvyššího, že patří Mně.

Sloka 4.36: I kdyby tě druzí pokládali za nejhříšnějšího ze všech hříšníků, na lodi transcendentálního poznání dokážeš přeplout oceán utrpení.

Sloka 4.37: Ó Arjuno, tak jako planoucí oheň obrací dříví v popel, oheň poznání spaluje na popel všechny následky hmotného jednání.

Sloka 4.38: V tomto světě není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Je to zralý plod veškeré mystiky a ten, kdo dosáhl dokonalosti v oddané službě, se z něj bude časem těšit ve svém nitru.

Sloka 4.39: Transcendentální poznání může získat člověk, který má víru, dychtí po něm a ovládá své smysly. Jakmile ho získá, velmi brzy pozná svrchovaný duchovní klid.

Sloka 4.40: Ale lidé, kteří jsou nevědomí a bez víry, kteří pochybují o zjevených písmech, nemohou nabýt vědomí Boha a poklesnou. Nečeká je štěstí v tomto světě ani v příštím.

Sloka 4.41: Ten, kdo se v rámci oddané služby zříká plodů svých činností a kdo všechny pochyby překonal transcendentálním poznáním, našel svou pravou totožnost a následky jeho činů ho tak vůbec nepoutají, ó uchvatiteli bohatství.

Sloka 4.42: Mečem poznání proto utni pochyby, které se ve tvém srdci zrodily z nevědomosti. Vyzbroj se jógou, ó Bhārato, vstaň a bojuj!