Sloka 2.45
trai-guṇya-viṣayā vedā
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān
trai-guṇya — týkající se tří kvalit hmotné přírody; viṣayāḥ — na témata; vedāḥ — védská písma; nistrai-guṇyaḥ — transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno; nirdvandvaḥ — bez dvojnosti; nitya-sattva-sthaḥ — v čistém stavu duchovní existence; niryoga-kṣemaḥ — bez myšlenek na zisk a ochranu; ātma-vān — s vědomím svého pravého já.
Védy pojednávají převážně o tématech spojených se třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, povznes se nad tyto kvality. Zůstávej nedotčený protiklady, nestarej se o zisk a bezpečí a soustřeď se na své skutečné já.
Všechny hmotné činnosti jsou akce a reakce tří kvalit hmotné přírody. Lidé je konají pro výsledky, a ty je pak spoutávají v hmotném světě. Jestliže se Védy zabývají hlavně plodonosnými činnostmi, je to proto, aby lidem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Pán Kṛṣṇa svému žáku a příteli Arjunovi radí, ať se povznese rovnou k transcendentální filozofii Vedānty, která začíná otázkami na téma nejvyšší transcendence (brahma-jijñāsā). Všechny živé bytosti v hmotném světě svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa dal védskou moudrost, která jim radí, jak mají žít a jak se mohou vyprostit z hmotného zapletení. Když skončí s uspokojováním smyslů podle popisů karma-kāṇḍy, nabízí se jim možnost duchovní realizace prostřednictvím Upaniṣad, což jsou části různých Véd, tak jako je Bhagavad-gītā částí páté Védy neboli Mahābhāraty. Upaniṣady představují začátek transcendentálního života.
Dokud existuje hmotné tělo, probíhají akce a reakce pod vlivem tří hmotných kvalit. Člověk se musí naučit snášet protiklady, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, a tak si přestat dělat starosti ohledně zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení dosáhne, když si bude plně vědomý Kṛṣṇy a bude zcela záviset na Jeho dobré vůli.