Sloka 2.54
arjuna uvāca
sthita-prajñasya kā bhāṣā
samādhi-sthasya keśava
sthita-dhīḥ kiṁ prabhāṣeta
kim āsīta vrajeta kim
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sthita-prajñasya — toho, kdo má neochvějné vědomí Kṛṣṇy; kā — jaká; bhāṣā — řeč; samādhi-sthasya — toho, kdo je v transu; keśava — ó Kṛṣṇo; sthita-dhīḥ — ten, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy; kim — co; prabhāṣeta — říká; kim — jak; āsīta — zůstává v klidu; vrajeta — chodí; kim — jak.
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, jak se pozná ten, jehož vědomí je takto pohroužené v transcendenci? Jak mluví a jaká je jeho řeč? Jak sedí a jak chodí?
Každý člověk se vyznačuje určitými rysy, podle kterých se pozná jeho stav, a ten, kdo si je vědomý Kṛṣṇy, má také svou příznačnou povahu – určitým způsobem mluví, chodí, myslí, cítí a tak dále. Stejně jako bohatý člověk projevuje známky toho, že je bohatý, nemocný známky toho, že je nemocný, nebo učený známky učenosti, tak i člověk s transcendentálním vědomím Kṛṣṇy se v různých situacích projevuje určitým způsobem. Poznat ho můžeme podle popisů Bhagavad-gīty. Velice důležité je, jak hovoří, protože mluva je nejvýznamnějším projevem každého člověka. Říká se, že hlupáka nepoznáte, dokud nepromluví, zvláště když je pěkně oblečený; ale jen co otevře ústa, hned se ukáže, co je zač. Prvním rysem osoby vědomé si Kṛṣṇy je, že mluví jen o Kṛṣṇovi a o věcech, které jsou s Ním spojené. Další rysy pak přirozeně následují, a o nich budeme číst dále.