No edit permissions for Čeština

TEXT 54

arjuna uvāca
sthita-prajñasya kā bhāṣā
samādhi-sthasya keśava
sthita-dhīḥ kiṁ prabhāṣeta
kim āsīta vrajeta kim

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sthita-prajñasya — toho, kdo má neochvějné vědomí Kṛṣṇy; — jaký; bhāṣā — jazyk; samādhi-sthasya — toho, kdo je v tranzu; keśava — Kṛṣṇo; sthita-dhīḥ — ten, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy; kim — co; prabhāṣeta — říká; kim — jak; āsīta — zůstává v klidu; vrajeta — chodí; kim — jak.

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, čím se vyznačuje ten, jehož vědomí je takto pohroužené v transcendenci? Jak a jakým jazykem mluví? Jak sedí a jak chodí?

Tak jako se každý člověk vyznačuje určitými povahovými rysy, které odpovídají jeho postavení, svou příznačnou povahu má také ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — určitý způsob mluvy, chůze, myšlení, cítění a podobně. Stejně jako bohatý člověk projevuje známky toho, že je bohatý, nemocný známky toho, že je nemocný, nebo učený známky učenosti, podobně osoba s transcendentálním vědomím Kṛṣṇy se při svém jednání různého druhu projevuje určitým způsobem. O jejích povahových rysech se můžeme dozvědět z Bhagavad-gīty. Velice důležité je, jak hovoří, protože mluva je nejvýznamnějším projevem každého člověka. Je řečeno, že hlupák zůstává neodhalen, dokud nezačne mluvit. Pěkně oblečeného hlupáka skutečně nelze rozpoznat, dokud nepromluví; jakmile však začne hovořit, ihned se prozradí. První nápadnou vlastností osoby vědomé si Kṛṣṇy je, že mluví pouze o Kṛṣṇovi a o věcech, které jsou s Ním spojené. Další povahové rysy pak přirozeně následují a budou zde popsány.

« Previous Next »