Sloka 6.34
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva su-duṣkaram
cañcalam — přelétavá; hi — jistě; manaḥ — mysl; kṛṣṇa — Kṛṣṇo; pramāthi — rušivá; bala-vat — silná; dṛḍham — umíněná; tasya — její; aham — já; nigraham — zkrocení; manye — myslím; vāyoḥ — větru; iva — jako; su-duṣkaram — obtížné.
Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, vzrušená, umíněná a velice silná. Myslím, že podrobit si ji je těžší než zkrotit vítr.
Mysl je tak silná a umíněná, že někdy přemůže i inteligenci, které by se přitom měla podřizovat. Pro člověka, který se v praktickém životě musí potýkat s mnohými překážkami, je nepochybně velice těžké ji ovládat. Umělým způsobem se dá navodit mentální vyrovnanost a vidět přítele i nepřítele stejně, ale nastálo to žádný světský člověk nedokáže, protože to je těžší než ovládnout poryvy větru. Ve védských textech (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3–4) stojí:
ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva ca
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
indriyāṇi hayān āhur
viṣayāṁs teṣu gocarān
ātmendriya-mano-yuktaṁ
bhoktety āhur manīṣiṇaḥ
„Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Takto si duše užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.“ Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji přemůže, stejně jako silná nákaza někdy překoná účinnost léku. A tuto silnou mysl by mělo praktikování jógy ovládnout. Pro Arjunu s jeho světskými starostmi to není praktické, natož pak pro moderního člověka. Uvedený příklad vystihuje, jak je to těžké: nikdo nemůže chytit vítr, a ovládnout vzrušenou mysl je ještě těžší. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa neboli velkou mantru pro osvobození, jak doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ – musíme svoji mysl plně soustředit na Kṛṣṇu, a pak už ji nic nebude rozrušovat.