Sloka 9.15
jñāna-yajñena cāpy anye
yajanto mām upāsate
ekatvena pṛthaktvena
bahudhā viśvato-mukham
jñāna-yajñena — rozvíjením poznání; ca — také; api — jistě; anye — jiní; yajantaḥ — obětující; mām — Mně; upāsate — uctívání; ekatvena — v jednotě; pṛthaktvena — v dvojnosti; bahudhā — v rozmanitosti; viśvataḥ-mukham — a ve vesmírné podobě.
Jiní, kteří přinášejí oběť rozvíjením poznání, uctívají Nejvyššího Pána jako jednoho jediného, jako rozmanitého v mnoha, nebo ve vesmírné podobě.
Tento verš uzavírá verše předchozí. Pán říká Arjunovi, že čistým oddaným Kṛṣṇy, kteří neznají nic jiného než Kṛṣṇu, se říká mahātmové, ale pak jsou tu další, byť ne přímo mahātmové, kteří také uctívají Kṛṣṇu různými způsoby. O některých z nich se tu už mluvilo – o ztrápených, chudých, zvídavých a o hledačích poznání. Na ještě nižší úrovni jsou tři další: 1) ten, kdo uctívá sám sebe, jako by byl totožný s Nejvyšším Pánem, 2) ten, kdo si vymyslí nějakou podobu Nejvyššího Pána a pak uctívá ji, a 3) ten, kdo uznává a uctívá vesmírnou podobu, viśva-rūpu Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejníže z těchto tří jsou ti, kteří se považují za monisty a uctívají sebe jako Nejvyššího Pána, a ti jsou také nejpočetnější. Myslí si o sobě, že jsou Nejvyšší Pán, a s takovým uvažováním uctívají sami sebe. I to je určitý druh uctívání Boha, protože chápou, že nejsou hmotným tělem, ale duchovní duší; alespoň o tom jsou přesvědčení. To je rozpoložení mysli, ve kterém obvykle impersonalisté uctívají Nejvyššího Pána. Do druhé skupiny patří uctívači polobohů, kteří na základě vlastních představ považují jakoukoliv podobu za podobu Nejvyššího Pána. A do třetí skupiny patří ti, kdo si nedovedou představit nic vyššího než projevený hmotný vesmír. Považují vesmír za nejvyšší organismus či bytost a uctívají ten. Vesmír je také podobou Pána.