Sloka 17.4
yajante sāttvikā devān
yakṣa-rakṣāṁsi rājasāḥ
pretān bhūta-gaṇāṁś cānye
yajante tāmasā janāḥ
yajante — uctívají; sāttvikāḥ — ti, kdo jsou na úrovni dobra; devān — polobohy; yakṣa-rakṣāṁsi — démony; rājasāḥ — ti, kdo jsou ovlivnění kvalitou vášně; pretān — duchy zemřelých; bhūta-gaṇān — přízraky; ca — a; anye — jiní; yajante — uctívají; tāmasāḥ — ovlivnění kvalitou nevědomosti; janāḥ — lidé.
Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé prostoupení kvalitou vášně uctívají démony a lidé ovlivnění kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.
V tomto verši Nejvyšší Osobnost Božství popisuje různé druhy uctívajících podle jejich vnějších činností. Podle pokynů písem náleží uctívání jen Nejvyšší Osobnosti Božství, ale ti, kdo závěry písem příliš neznají nebo se jimi neřídí, uctívají různé bytosti v závislosti na tom, jaké kvality hmotné přírody na ně působí. Lidé pod vlivem kvality dobra obvykle uctívají polobohy. Mezi polobohy patří Brahmā, Śiva a mnozí další, jako Indra, Candra a bůh Slunce. Ti, kdo jsou na úrovni dobra, tedy uctívají určitého poloboha s určitým cílem. Lidé ovládaní kvalitou vášně stejně tak uctívají démony. Zažili jsme, jak za druhé světové války jeden muž v Kolkatě uctíval Hitlera, protože díky válce získal obchodováním na černém trhu velké bohatství. Ti, kdo podléhají kvalitám vášně a nevědomosti, si obvykle vyvolí za Boha nějakého mocného člověka. Myslí si, že mohou jako Boha uctívat kohokoliv a že získají stejný výsledek.
Tady je jasně řečeno, že takové bohy si vytvářejí a uctívají lidé ovlivnění kvalitou vášně, a ti, kdo jsou pod vlivem kvality nevědomosti, v temnotě, uctívají duchy zemřelých. Někdy lidé provádějí uctívání u hrobu mrtvého člověka. Sexuální služba také patří ke kvalitě temna. V odlehlých vesnicích zase žijí lidé, kteří uctívají duchy. Viděli jsme v Indii, jak lidé nižších vrstev někdy chodí do lesa, a jestliže vědí, že v určitém stromě žije duch, tak tento strom uctívají a přinášejí mu oběti. Tyto různé druhy uctívání nejsou uctíváním Boha. Boha uctívají lidé v transcendentálním postavení na úrovni čistého dobra. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.3.23) stojí: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam – „Člověk, který dosáhl čistého dobra, uctívá Vāsudevu.“ To znamená, že Nejvyšší Osobnost Božství mohou uctívat ti, kdo se úplně očistili od hmotných kvalit přírody a dosáhli transcendentálního postavení.
Impersonalisté, o kterých se předpokládá, že jsou na úrovni kvality dobra, uctívají pětici polobohů. Uctívají neosobní podobu Viṣṇua v hmotném světě, která je jen filozofickou představou. Viṣṇu je expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, ale impersonalisté v konečném smyslu v Nejvyšší Osobnost Božství nevěří, a proto si představují, že podoba Viṣṇua je jen další aspekt neosobního Brahmanu. Představují si také, že Pán Brahmā je neosobní podobou vlivu hmotné kvality vášně. Tímto způsobem někdy líčí pětici bohů, která je podle nich na začátku hodná uctívání, ale jelikož se domnívají, že skutečnou pravdou je neosobní Brahman, nakonec od všeho uctívání upustí. Tyto různé vlivy hmotných kvalit přírody se ovšem dají očistit stykem s těmi, kdo jsou na transcendentální úrovni.