TEXT 18
naiva tasya kṛtenārtho
nākṛteneha kaścana
na cāsya sarva-bhūteṣu
kaścid artha-vyapāśrayaḥ
na — nikdy; eva — zajisté; tasya — jeho; kṛtena — konáním povinnosti; arthaḥ — účel; na — ani; akṛtena — bez konání povinnosti; iha — na tomto světě; kaścana — cokoliv; na — nikdy; ca — a; asya — jeho; sarva-bhūteṣu — mezi všemi živými bytostmi; kaścit — jakýkoliv; artha — účel; vyapāśrayaḥ — přijímat útočiště u.
Člověk, který poznal vlastní já, nemá důvod ke konání předepsaných povinností a nemá ani důvod, proč by takovou práci neměl konat. Nemá také potřebu záviset na jakékoliv jiné živé bytosti.
Člověk, jenž poznal sám sebe, již nemusí konat žádnou předepsanou povinnost — kromě jednání s vědomím Kṛṣṇy. V následujících verších bude vysvětleno, že mít vědomí Kṛṣṇy také neznamená nečinnost. Člověk, který má vědomí Kṛṣṇy, nepřijímá útočiště u nikoho — u jiného člověka ani u poloboha. Cokoliv dělá s vědomím Kṛṣṇy, je v plnění jeho povinnosti postačující.