No edit permissions for Čeština

Sloka 4.7

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

yadā yadā — kdykoliv a kdekoliv; hi — jistě; dharmasya — náboženství; glāniḥ — narušení; bhavati — projevuje se; bhārata — ó potomku Bharaty; abhyutthānam — převaha; adharmasya — bezbožnosti; tadā — tehdy; ātmānam — sebe; sṛjāmi — projevuji; aham — Já.

Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastane úpadek náboženského života a začne převládat bezbožnost, v té době osobně sestoupím.

Důležité je zde slovo sṛjāmi. Nemůže být použité ve smyslu stvoření, protože podle předchozího verše Pánova podoba či tělo nepodléhá stvoření, jelikož všechny Jeho podoby existují věčně. Proto sṛjāmi znamená, že se Pán projevuje takový, jaký je. I když přichází podle časového plánu, na konci Dvāpara-yugy dvacátého osmého věku sedmého Manua v jednom dni Brahmy, nedělá to z povinnosti, protože má úplnou svobodu jednat mnoha způsoby, jak se Mu zachce. Zjevuje se ze své vlastní vůle, kdykoliv převládá bezbožnost a vytrácí se pravé náboženství. Zásady náboženství jsou stanovené ve Védách a každá odchylka od jejich následování je známkou bezbožnosti. V Bhāgavatamu stojí, že tyto zásady jsou Pánovými zákony. Jedině Pán může vytvořit systém náboženství. Je známé, že Védy původně sdělil Pán do srdce Brahmy. Zásady dharmy neboli náboženství jsou tedy přímé pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství (dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam). Setkáváme se s nimi na různých místech Bhagavad-gīty. Účelem Véd je vést člověka k následování pokynů Nejvyššího Pána, a na konci Gīty dává Pán přímý pokyn, že nejvyšší zásadou náboženství je se Mu odevzdat a nic víc. Védské zásady posouvají každého k tomu, aby se Mu úplně odevzdal. A kdykoliv démoni tyto zásady narušují, Pán přichází. Z Bhāgavatamu se dozvídáme, že Pán Buddha je inkarnací Kṛṣṇy a přišel v době, kdy bujel materialismus pod rouškou následování autority Véd. Védy obsahují určitá pravidla usměrňující obětování zvířat za jistými účely, ale v té době lidé s démonskými sklony obětovali zvířata bez ohledu na védské zásady. Pán Buddha se zjevil, aby ukončil toto nesmyslné počínání a zavedl védské zásady nenásilí. Každý avatāra neboli inkarnace Pána má tedy určité poslání a každého z nich popisují zjevená písma. Nikdo nemůže být uznávaný avatāra, pokud se o něm písma nezmiňují. Není pravda, že se Pán zjevuje pouze v Indii. Může se objevit, kdekoliv a kdykoliv si přeje. V každé inkarnaci říká o náboženství tolik, kolik jsou lidé v dané situaci schopní pochopit. Poslání je ale stále stejné – vést lidi k vědomí Boha a dodržování náboženských zásad. Někdy Pán sestupuje osobně a jindy posílá svého pravého zástupce v podobě svého syna nebo služebníka, anebo přichází sám v nějaké skryté podobě.

Zásady Bhagavad-gīty Pán vyložil Arjunovi i dalším vznešeným osobám proto, že byli pokročilejší než obyčejní lidé v jiných částech světa. „Dvě a dvě jsou čtyři“ je matematické pravidlo, které platí jak na základní škole, tak na vysoké. Přesto je rozdíl mezi vyšší a nižší matematikou. Pán učí ve všech inkarnacích stejné zásady, které se ale jeví jako vyšší nebo nižší podle různých okolností. Jak bude vysvětleno později, vyšší náboženské zásady začínají přijetím čtyř tříd a čtyř stavů společenského života. Posláním inkarnací je všude probouzet vědomí Kṛṣṇy. Toto vědomí je za různých okolností buď projevené, nebo neprojevené.

« Previous Next »