TEXT 34
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva su-duṣkaram
cañcalam — těkající; hi — jistě; manaḥ — mysl; kṛṣṇa — Kṛṣṇo; pramāthi — bouřlivá; bala-vat — silná; dṛḍham — umíněná; tasya — její; aham — já; nigraham — zkrocení; manye — myslím; vāyoḥ — větru; iva — jako; su-duṣkaram — obtížné.
Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.
Mysl je tak silná a umíněná, že někdy přemůže i inteligenci, přestože jí má být podřízena. Pro člověka, který se v praktickém životě musí potýkat s mnoha překážkami, je nepochybně velice těžké ji ovládat. Je možné umělým způsobem navodit mentální vyrovnanost a vidět stejně přítele i nepřítele, ale trvale ji žádný světský člověk neudrží, neboť je to těžší než si podmanit zuřící vítr. Ve védských spisech (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3-4) stojí:
ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva ca
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca
indriyāṇi hayān āhur
viṣayāṁs teṣu gocarān
ātmendriya-mano-yuktaṁ
bhoktety āhur manīṣiṇaḥ
“Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Duše je tedy tím, kdo si užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.” Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji často přemůže, tak jako silná nákaza může překonat účinnost léku. Tato silná mysl má být ovládána prováděním yogy, ale to není pro osobu jako Arjuna praktické, o moderním člověku ani nemluvě. Uvedená podobnost s větrem je příhodná — vítr není možné spoutat. A ovládnout bouřlivou mysl je ještě obtížnější. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa, velkou mantru přinášející osvobození. To doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — je nutné mysl plně zaujmout Kṛṣṇou. Jedině pak již nebude nic, co by ji mohlo rozrušit.