Text 113
rāmadāsa, kavicandra, śrī-gopāladāsa
bhāgavatācārya, ṭhākura sāraṅgadāsa
rāmadāsa – Rāmadāsa; kavicandra – Kavicandra; śrī-gopāla-dāsa – Śrī Gopāla dāsa; bhāgavata-ācārya – Bhāgavata Ācārya; ṭhākura sāraṅga-dāsa – Ṭhākura Sāraṅga dāsa.
Sedmdesátou třetí vĕtví původního stromu byl Rāmadāsa, sedmdesátou čtvrtou Kavicandra, sedmdesátou pátou Śrī Gopāla dāsa, sedmdesátou šestou Bhāgavata Ācārya a sedmdesátou sedmou Ṭhākura Sāraṅga dāsa.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (203) je řečeno: ,Bhāgavata Ācārya sestavil knihu s názvem Kṛṣṇa-prema-taraṅgiṇī a byl nejmilejším oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua.̀ Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil Varáhanagar – nyní předmĕstí Kolkaty – přebýval v domĕ velice požehnaného brāhmaṇy, sečtĕlého v Bhāgavatské literatuře. Jakmile tento brāhmaṇa uvidĕl Pána Caitanyu Mahāprabhua, začal číst ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Když Mahāprabhu slyšel jeho vysvĕtlování bhakti-yogy, okamžitĕ v extázi upadl do bezvĕdomí. Pozdĕji Pán Caitanya řekl: ,Nikdy jsem neslyšel tak hezké vysvĕtlení Śrīmad-Bhāgavatamu, a proto ti dávám jméno Bhāgavata Ācārya. Tvojí jedinou povinností je recitovat Śrīmad-Bhāgavatam. To je moje nařízení.̀ Jeho pravé jméno bylo Raghunātha. Jeho klášter ve Varáhanagaru, asi pĕt a půl kilometru severnĕ od Kolkaty na břehu Gangy, stále existuje a vedou ho zasvĕcení žáci zesnulého Śrī Rāmadāse Bābājīho. V současnosti však není veden tak dobře jako za přítomnosti Bābājīho Mahārāje.
Dalším jménem Ṭhākura Sāraṅgy dāse bylo Śārṅga Ṭhākura. Nĕkdy mu také říkali Śārṅgapāṇi nebo Śārṅgadhara. Byl obyvatelem Navadvípu, části zvané Modadrum-dvīp, a na odlehlém místĕ na břehu Gangy uctíval Nejvyššího Pána. Žáky nepřijímal, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ho k tomu zevnitř neustále pobízel. Jednoho rána se tedy rozhodl: ,Kohokoliv uvidím, bude mým žákem.̀ Když potom šel ke Ganze, aby se vykoupal, vidĕl v řece plavat mrtvé tĕlo. Dotkl se ho nohou, čímž se do tĕla okamžitĕ vrátil život a Ṭhākura Sāraṅga dāsa ho na místĕ přijal za svého žáka. Tento žák pozdĕji proslul jako Ṭhākura Murāri a jeho jméno bylo vždy spojováno se jménem Śrī Sāraṅgy. Jeho učednická posloupnost dodnes obývá vesnici Šar. V Mámagáčhi je chrám, o kterém se říká, že ho založil Sāraṅga Ṭhākura. Nedávno tam byla před bakulovým stromem postavena nová chrámová budova, kterou nyní řídí členové Gauḍīya Maṭhu. Říká se, že nyní je chrám spravován mnohem lépe než dříve. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (172) stojí, že Sāraṅga Ṭhākura byl původnĕ gopī jménem Nāndīmukhī. Nĕkteří oddaní říkají, že byl původnĕ Prahlāda Mahārāja, ale Śrī Kavi-karṇapūra říká, že jeho otec Śivānanda Sena s tímto názorem nesouhlasí.“