Text 33
ātma lukāite prabhu balilā tāṅhāre
“āge kena ihā, mātā, nā śikhāle more
ātma – sebe; lukāite – schovat; prabhu – Pán; balilā – odpovĕdĕl; tāṅhāre – Śacīmātĕ; āge – na začátku; kena – proč; ihā – toto; mātā – Moje drahá matko; nā śikhāle – jsi neučila; more – Mĕ.
Pán matce odpovĕdĕl: „Proč jsi přede Mnou utajovala seberealizaci a neučila jsi Mĕ tuto praktickou filosofii hned od začátku?“
Učí-li se nĕkdo už od začátku života vaiṣṇavskou filosofii dvojnosti neboli různorodosti, nebude jej monistická filosofie příliš mást. Vše ve skutečnosti vychází z nejvyššího zdroje (janmādy asya yataḥ). Původní energie se projevuje různĕ, stejnĕ jako sluneční svĕtlo, původní energie vyzařující ze slunce, se projevuje různĕ jako svĕtlo a teplo. Nelze říci, že svĕtlo je teplo a teplo je svĕtlo, ale přesto se jedno od druhého nedá oddĕlit. Filosofií Pána Caitanyi Mahāprabhua je tedy acintya-bhedābheda, nepochopitelná neoddĕlitelnost a odlišnost. I když mezi obĕma fyzikálními projevy – svĕtlem a teplem – existuje jistá příbuznost, je mezi nimi také rozdíl. Také celé vesmírné stvoření je Pánova energie, která se však projevuje různými způsoby.