Text 44
tabe śacī kole kari’ karāila santoṣa
lajjita ha-ilā prabhu jāni’ nija-doṣa
tabe – tehdy; śacī – matka Śacīdevī; kole – na klín; kari' – beroucí; karāila – učinila; santoṣa – klidným; lajjita – zahanbený; ha-ilā – stal se; prabhu – Pán; jāni' – vĕdoucí; nija – o své; doṣa – chybĕ.
Śacīmātā si potom posadila syna na klín a uklidnila Ho. Pán se velice stydĕl a přiznal svoje provinĕní.
Ve čtvrté kapitole Ādi-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty je hezký popis provinĕní, kterých se v dĕtství Śrī Caitanya Mahāprabhu dopouštĕl. Píše se tam, že Pán jako dítĕ kradl v domech přátel ze sousedství různá jídla. Nĕkde ukradl mléko a vypil je a jinde zase ukradl a snĕdl uvařenou rýži. Nĕkdy také rozbil hrnce na vaření. Pokud nĕkde nebylo nic k snĕdku, ale Pán tam našel malé dĕti, škádlil je, až je rozplakal. Občas si nĕkterá sousedka stĕžovala Śacīmātĕ: „Mám malé dĕťátko, ale tvoje dítĕ mu lije vodu do uší, až začne plakat.“