Text 148
grāma-sambandhe ‘cakravartī’ haya mora cācā
deha-sambandhe haite haya grāma-sambandha sāṅcā
grāma-sambandhe – v našem sousedském vztahu; cakravartī – Tvůj dĕd Nīlāmbara Cakravartī; haya – stává se; mora – můj; cācā – strýc; deha- sambandhe – v tĕlesném vztahu; haite – než; haya – stává se; grāma- sambandha – sousedský vztah; sāṅcā – silnĕjší.
„V našem vesnickém vztahu byl Nīlāmbara Cakravartī Ṭhākura můj strýček. Takový vztah je silnĕjší než tĕlesné vztahy.“
V Indii spolu dříve i ve vnitrozemských vesnicích veškeré hinduistické a muslimské komunity navazovaly vzájemné vztahy, a tak žily velice mírumilovnĕ. Mladíci ve vesnici nazývali starší muže cācā nebo kākā, „strýčku“, a muži stejného vĕku si navzájem říkali dādā neboli „bratře“. Vztahy byly zcela přátelské. Lidé se dokonce zvali na návštĕvy z domů muslimů do domů hinduistů a naopak. Jak hinduisté, tak muslimové přijímali pozvání do domů druhých, aby se tam účastnili různých obřadních slavností. Ještĕ před padesáti či šedesáti lety byly vztahy mezi hinduisty a muslimy velice přátelské a nedocházelo k žádným nepokojům. V historii Indie nenajdeme žádné záznamy o srážkách mezi hinduisty a muslimy dokonce ani v dobách muslimské nadvlády. Střety mezi hinduisty a muslimy byly vytvořeny znečištĕnými politiky, zvláštĕ cizími vládci, a situace se postupnĕ natolik zhoršila, že se Indie rozdĕlila na Hindustán a Pákistán. Hnutí Hare Kṛṣṇa však naštĕstí ještĕ pořád může uplatňovat prostředek, který napomůže ke spojení nejen hinduistů a muslimů, ale všech společenství a všech národů na pevném základĕ lásky k Bohu.