Text 217
tomāra mukhe kṛṣṇa-nāma, — e baḍa vicitra
pāpa-kṣaya gela, hailā parama pavitra
tomāra mukhe – ve tvých ústech; kṛṣṇa-nāma – pronášení svatého jména Kṛṣṇy; e – to; baḍa – velice; vicitra – úžasné; pāpa-kṣaya – zničení hříšných činností; gela – se stalo skutečností; hailā – stal ses; parama – nanejvýš; pavitra – očištĕný.
„To, že jsi svými ústy pronášel svaté jméno Kṛṣṇy, učinilo hotový zázrak – odstranilo to následky za všechny tvoje hříšné činnosti. Nyní jsi úplnĕ čistý.“
Tato slova z úst samotného Pána Caitanyi Mahāprabhua potvrzují moc saṅkīrtanového hnutí a vysvĕtlují, jak mohou být lidé očištĕni pouhým zpíváním svatého jména Pána Kṛṣṇy. Kází byl muslimský mleccha neboli pojídač masa, ale protože nĕkolikrát vyslovil svaté jméno Pána Kṛṣṇy, byly následky jeho hříšného života automaticky odstranĕny a byl zcela zbaven veškerého hmotného znečištĕní. Nevíme, proč dnešní pāṣaṇḍī vystupují s námitkami, že šířením vĕdomí Kṛṣṇy po celém svĕtĕ a pozvedáním všech druhů lidí na tu nejvyšší úroveň vaiṣṇavismu ničíme hinduistické náboženství. Tito darebáci s námi tak zarputile nesouhlasí, že nĕkteří z nich nedovolují evropským a americkým vaiṣṇavům vstoupit do chrámů Viṣṇua. A jelikož si tito takzvaní hinduisté myslí, že náboženství je určeno pro hmotný prospĕch, uctíváním mnoha podob polobohů se stali ničemy. V dalším verši Śrī Caitanya Mahāprabhu potvrzuje Kázího očištĕní.