Text 253

V tomto verši nacházíme slovo dvija, které vyjadřuje, že dotyčný student byl brāhmaṇa. Tenkrát ve skutečnosti studovali védskou literaturu pouze členové brāhmaṇské třídy. Vzdĕlávání je určeno zvláštĕ pro brāhmaṇy. Dříve nepřipadalo v úvahu, aby se takto vzdĕlával kṣatriya, vaiśya nebo śūdra. Kṣatriyové se učili technikám boje a vaiśyové se učili od svých otců nebo jiných obchodníků jak obchodovat; pro nĕ studium Véd nebylo určeno. Dnes však chodí do školy každý a všichni dostávají stejné vzdĕlání, i když nikdo neví, jaký to bude mít účinek. Jak jsme mohli vidĕt zvláštĕ v západních zemích, výsledek je zcela neuspokojivý. Spojené státy mají rozsáhlá vzdĕlávací zařízení, kde je každému umožnĕno získat vzdĕlání. Výsledkem ale je, že se z vĕtšiny studentů stávají hippies.

Vyšší vzdĕlání není určené každému. Usilovat o nĕ by mĕlo být dovoleno pouze vybraným jedincům vychovaným v brāhmaṇské kultuře. Vzdĕlávací zařízení by nemĕla mít za cíl učit technologii, protože technologa nelze nazvat skutečnĕ vzdĕlaným. Technolog je śūdra. Pouze ten, kdo studuje Védy, může být právem nazýván učencem (paṇḍitem). Povinností brāhmaṇy je osvojit si védskou literaturu a védské poznání pak učit další brāhmaṇy. V našem hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy jednoduše učíme naše studenty být dobrými brāhmaṇy a vaiṣṇavy. V naší škole v Dallasu se studenti učí angličtinu a sanskrt a pomocí tĕchto dvou jazyků studují všechny naše knihy, jako je Śrīmad-Bhāgavatam, Bhagavad-gītā taková, jaká je a Nektar oddanosti. Vychovávat z každého studenta technologa je velká chyba. Musí totiž existovat skupina studentů, kteří se stanou brāhmaṇy. Bez brāhmaṇů, kteří studují védskou literaturu, bude lidská společnost v naprostém chaosu.