Text 42
nitya rātre kari āmi bhavānī-pūjana
āmāra mahimā dekha, brāhmaṇa-sajjana
nitya rātre – každou noc; kari – provádím; āmi – já; bhavānī-pūjana – uctívání Bhavānī, manželky Pána Śivy; āmāra – moji; mahimā – slávu; dekha – vidíte; brāhmaṇa-sat-jana – všichni ctihodní brāhmaṇové.
„Vážení pánové, každou noc uctívám bohyni Bhavānī. Zde leží předmĕty pro její uctívání, a vy všichni vážení brāhmaṇové a příslušníci vyšších tříd společnosti teď můžete vidĕt, co jsem zač.“
Védská společnost se dĕlí na čtyři třídy – brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi a śūdry – a pod nimi se nacházejí pañcamové (doslova „příslušníci páté třídy“), kteří mají nižší postavení než śūdrové. Vyšší třídy – brāhmaṇové, kṣatriyové, a dokonce i vaiśyové – byli známí jako brāhmaṇa-saj-jana. Zvláštĕ brāhmaṇové byli známí jako saj-janové neboli vážení a ušlechtilí lidé, kteří vedli celou společnost. Pokud ve vsi došlo k nĕjaké neshodĕ, lidé chodili za tĕmito váženými brāhmaṇy pro urovnání. Nyní je velice tĕžké takové brāhmaṇy a saj-jany najít, a proto jsou všechny vesnice i mĕsta v takovém rozkladu, že už nikde nevládne klid ani štĕstí. Aby došlo k obnovĕ dokonale kulturní civilizace, musí být po celém svĕtĕ zavedeno vĕdecké rozdĕlení společnosti na brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi a śūdry. Dokud nebudou nĕkteří lidé vytrénováni jako brāhmaṇové, nemůže ve společnosti zavládnout klid a mír.