Text 73
nāme stuti-vāda śuni’ prabhura haila duḥkha
sabāre niṣedhila, — ihāra nā dekhiha mukha
nāme – ve svatém jménu Pána; stuti-vāda – zveličování; śuni' – když slyšel; prabhura – Pána; haila – nastal; duḥkha – smutek; sabāre – každého; niṣedhila – varoval; ihāra – jeho; nā – ne; dekhiha – dívejte se; mukha – na tvář.
Když jeden student vysvĕtloval, že sláva svatého jména jako modlitby je přehnaná, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu z toho byl velice nešťastný a okamžitĕ všechny varoval, aby se tomuto studentovi od této chvíle už nikdy nepodívali do tváře.
Jednou, když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvĕtloval slávu transcendentální síly Pánova svatého jména, Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, jeden nešťastný student řekl, že oslavování svatého jména je v śāstrāch zveličené, aby ho lidé přijali. To byl studentův výklad slávy svatého jména. Říká se tomu artha-vāda a je to jeden z deseti přestupků u lotosových nohou svatého jména Pána. Existuje sice mnoho druhů přestupků, ale nāma-aparādha, přestupek u lotosových nohou svatého jména, je krajnĕ nebezpečný. Pán proto všechny varoval, aby se tomu rouhači nedívali do tváře. Sám se okamžitĕ oblečený vykoupal v Ganze, aby všechny poučil, že se takové nāma- -aparādĕ mají vyhýbat. Svaté jméno je totožné s Nejvyšší Osobností Božství. Mezi osobou Boha a Jeho svatým jménem není rozdíl. To je absolutní postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo dĕlá mezi Pánem a Jeho svatým jménem rozdíly, je proto nazýván pāṣaṇḍī neboli nevĕřící, ateistický démon. Oslavování svatého jména je oslavováním Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdy bychom se nemĕli pokoušet rozlišovat mezi Pánem a Jeho jménem nebo vykládat slávu svatého jména jako pouhé zveličování.